Svět plodů zdaleka nebyl jejich první projekt. Nejdřív prodávali cvrčky na solární pohon, čínské hračky, létající ryby a pak si otevřeli kamennou prodejnu se zdravou výživou. Té se sice nijak moc nedařilo, ale ukázala jim, že prodej oříšků a dalších plodů by mohl být tou správnou cestou.
A taky že jo. Dnes mají úspěšnou firmu se třemi kamennými prodejnami a e-shopem s ročním obratem přes 55 milionů korun. Hodně vsázejí na unikátnost. „99 procent produktů prodáváme pod vlastní značkou. Všechno, co do naší firmy přijde, přebalíme a převyrobíme. Vyrábíme tyčinky, ořechová másla, směsi… Všechno je unikátní a to se pak odráží i na naceňování. Je to něco jiného než se srovnávat s mořem stejných produktů. Zároveň pak ale taky musíte ten svůj produkt obhájit – že je dobrý a že je unikátní,“ vysvětluje Otakar Janík. Víc už v našem rozhovoru.
Svět plodů jste zakládal spolu se svým kamarádem.
Ano, s Tomášem Hofmanem, byli jsme tehdy dva kluci na vysoké škole. Svět plodů ale nebyl náš první projekt. Předtím jsme prodávali cvrčky na solární pohon, čínské hračky, létající ryby… A pak jsme došli k tomu, že bychom měli nabízet něco, co se prodává každý den.
Jak dlouho jste fungovali takhle ve dvou?
Dlouho a v tom je ten problém. Žili jsme v bublině. Když si těžce vyděláte každou korunu a pak ji máte investovat, hodně to zvažujete. Takže jsme si vždycky řekli, že místo abychom najali dalšího zaměstnance a platili tak někomu dalšímu, radši to uděláme sami. Bylo to peklo. Poslední objednávku jsem balil v roce 2017. To už jsem samozřejmě i řídil firmu. Ale stejně byl jeden den v týdnu, kdy jsem ještě musel balit. I když ono je dobré si těmihle věcmi projít. S Tomášem to máme rozdělené tak, že já jsem přes vnitřní a vnější komunikaci, on je zase specialista nákupčí. I proto nám to podle mě funguje. Znám spoustu e-shopů, které mají jen jednoho majitele a ten se stará o všechno. Produkt, služby, procesy, účetnictví a spoustu dalších věcí. To se podle mě úplně nedá.
A vejšku jste zvládl dokončit? Skloubit prezenční studium a každodenní podnikání může být dost náročné.
Jo. Když zvládnete tohle, tak zvládnete všechno. Byli jsme tehdy takoví pěšáci.
Kolik lidí je ve vaší firmě teď?
Zaměstnáváme deset lidí na hlavní pracovní poměr, pak máme pět až deset externistů a dvacet až třicet brigádníků. Ti jsou ve skladu, na prodejnách a v kancelářích. Naše firma je rozdělená na 2 části, office (obchod, marketing) a provoz (výroba, expedice, sklady). Kanceláře jsou ve Zlíně, v Jeseníkách máme provoz. Ten teď ale budeme stěhovat, půjdeme do dvakrát větších prostor, budeme mít k dispozici 1000 m².
Aktuálně máte tři kamenné prodejny a e-shop. V čem vidíte největší přidanou hodnotu obchodu a v čem e-shopu?
85 % tržeb máme z onlinu. Spousta e-commerce projektů říká, že je fajn otevřít si prodejnu. Faktem ale je, že to jsou úplně jiné procesy než v e-commerce. Musíte řídit víc lidí a nevyděláte tolik peněz. Zase na druhou stranu máte perfektní feedback od zákazníka. Máte s ním lepší kontakt a když víte, na co se ho ptát, nasbíráte spoustu podnětů. My jsme otevřeli prodejnu ve Zlíně, pak v Olomouci a do třetice v Brně. Uzavřeli jsme tak logistický trojúhelník a teď řešíme, kde otevřeme další prodejnu. Původně jsem myslel na Bratislavu, nechtěl jsem totiž zůstávat na jednom trhu. Ale kamarád mi řekl, že se moc dívám na mapu a že máme otevřít tam, kde máme nejvíc zákazníků, což dává smysl. Takže asi otevřeme v Praze.
Získat prémiové suroviny není snadné. Jak navazujete vztahy s dodavateli?
Nedovážíme žádnou surovinu ze třetích zemí, veškerý import je z Evropské unie. Oříšky máme od těch, co je nakupují na burze. To jsou většinou rejdaři, mají obrovské sklady v přístavech. Není ale úplně snadné se k nim dostat. Postupně si je hledáme na internetu, je to šesti, sedmiletý proces. Taky je hledáme na světových veletrzích, klidně i mimo kontinent.
Nedává smysl jezdit si pro oříšky přímo do Asie nebo do Afriky?
To by samozřejmě taky šlo, ale ve výsledku bychom je akorát dovezli za vyšší cenu. Je to ekonomický nesmysl. Kolikrát se domluvíme s Brazilci, že od nich nakoupíme paraořechy a oni nás rovnou odkážou na jejich největšího partnera, rejdaře. On navíc zároveň zajistí veškerou legislativu s Evropskou unií a doveze celou úrodu z Brazílie.
Proč je těžké se k rejdařům dostat?
Protože se s vámi nebudou bavit, když nebudete odebírat za miliony.
Jak to tedy děláte?
Odebíráme za miliony.
Jak jste vybírali platformu pro e-shop?
Za žádnou cenu jsem nechtěl jít do individuálního řešení. Začínali jsme na krabici Eshop-rychle, protože byla nejlevnější. Ale pak jsme přešli na Shoptet.
Proč?
Chtěli jsme e-shop trochu víc poupravit, což u vás šlo. A navíc nám spousta lidí řekla, že Shoptet je ve všem napřed a budete jedničky na trhu. Věděl jsem, že chceme vyrůst a chtěl jsem růst s tím, kdo je nejlepší.
Jaké funkcionality Shoptetu vám nejvíc usnadňují život?
Zvizualizované varianty u produktů. My děláme B2B i B2C, prodáváme balíčky padesátigramové, ale i dvacetikilové nebo celé kartony. Samozřejmě čím větší balení koupíte, tím víc ušetříte. A tohle lidem potřebujeme co nejnázorněji ukázat. Je to pro nás zásadní a u vás se nám to povedlo nakódovat do vizualizace, kterou jsme si představovali a viděli ji na amerických e-shopech.
E-shopů je v Česku hrozně moc a to, jestli uspějí, ovlivní spousta faktorů. Které jsou podle vás ty hlavní?
Produkt a služba. Co se týká produktu, měl by být unikátní. My prodáváme 99 procent produktů pod vlastní značkou. Všechno, co do naší firmy přijde, přebalíme a převyrobíme. Vyrábíme tyčinky, ořechová másla, směsi… Všechno je pod naším brandem, všechno je unikátní. To se pak odráží i na naceňování. Je to něco jiného než se srovnávat s mořem stejných produktů. Zároveň pak ale taky musíte ten svůj produkt obhájit – že je dobrý a že je unikátní. Co se týká služby – zákaznická péče je podle mě zásadní, je to největší driver růstu.
Co marketing? Jak moc je podle vás důležitý z hlediska úspěchu celého projektu?
Samozřejmě úplně nejvíc. Je to o příběhu a schopnosti přiblížit se zákazníkovi. Musíte najít člověka, který vás potřebuje. To je úplně to nejdůležitější. Vyplatí se do něj ale investovat až ve chvíli, kdy máte v pořádku všechno po provozní stránce. A samozřejmě jde o to, jak do něj investujete. V marketingu můžete propálit obrovské peníze. A pěkně hloupě. Proto jsme s ním hodně opatrní.
Napsat komentář