Reklamace mezi podnikateli. Má záruku zboží koupené na IČ?

Možnost nakoupit produkt „na firmu“ je velmi lákavá. Snížíme si tak daňový základ a pokud jsme plátci, odečteme DPH. U těchto druhů nákupů však nestojíme opřeni o spotřebitelská práva. Máme vůbec na takový produkt záruku? Může nám prodejce prodat vadné zboží?

 

Ať už v e-shopu prodáváme zboží jiného výrobce, nebo si chceme odlehčit daňový základ a nakoupit si třeba drobnou elektroniku, s vadami se v obou případech dost pravděpodobně setkáme. Dnes se zaměříme na to, jak se naše práva v případě takového B2B nákupu liší od práv spotřebitelských, která jsme detailně rozebrali v předchozím článku.

Nákup na IČ neznamená nákup bez jakékoli jistoty

I přestože do objednávky vyplníme fakturační údaje s IČ a DIČ, nemusíme se bát, že nás zákon nijak nechrání. Na takový nákup se sice nevztahuje zákon o ochraně spotřebitele ani jednotlivé spotřebitelské pasáže v občanském zákoníku, zachrání nás však obecná ustanovení o kupní smlouvě. Jednoduše řečeno, prodejce vám nemůže jen tak dodat vadnou věc.

Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco u zakoupení věci spotřebitelem platí lhůta 24 měsíců, u nákupu podnikatele se jedná pouze o ty vady, které měla věc v okamžiku převzetí kupujícím. Vady se mohou projevit i později, ale sami tušíme, že to bude obtížněji prokazatelné. Jednoduše, má-li objednaný monitor při převzetí vadné pixely nebo prasklou podstavu, prodejce to s vámi musí vyřešit. Naopak když se vám zakoupený objektiv po roce používání porouchá, pravděpodobně se nic nedá dělat.

Jak zjistím, zda mám na zboží záruku?

Stejně jako u spotřebitelských smluv, i mezi podnikateli se objevuje záruka za jakost. Tou se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Pro zjištění, jestli nám takovou záruku prodejce garantuje, postačí například informace na obalu výrobku (např. “použitelné do…”), přiložený záruční list či prohlášení na faktuře. Doporučuji také nahlédnout do všeobecných obchodních podmínek prodejce, kde by mělo být uvedeno, jestli daný obchod záruku podnikatelům poskytuje, případně v jaké délce.

Založte si nezávazně vlastní testovací e-shop na Shoptetu

Nevyplňujte toto pole:

Správný postup reklamace

Při zjištění vady je důležité neotálet – při převzetí si věc překontrolujte a vyzkoušejte. Objeví-li se vada, ihned prodejce kontaktujte a zkuste vadu co nejlépe doložit – třeba fotografií nebo alespoň detailním popisem. Necháte-li věc týden nebo déle zabalenou a tudíž nezkontrolovanou, nejen, že vám prodejce nemusí při reklamaci vyhovět, ale na vaši stranu se v rámci případného budoucího sporu nepostaví ani soud.

Samozřejmě pokud se vada objeví později nebo se jedná o vadu skrytou, oznamte ji hned, jakmile ji zjistíte. Bohužel se však v těchto případech dostáváte na tenký led a není jisté, zda vám prodejce vyjde vstříc a bude chtít situaci řešit. Pokud jste přesvědčeni, že je právo na vaší straně a vada na věci existovala už při převzetí, může pomoci znalecký posudek, který si však musíte nechat zhotovit. Obávám se ale, že takové úsilí se vyplatí jen u těch dražších věcí.

Pro posouzení, jestli máte u vadné věci právo na odstoupení od smlouvy nebo na výměnu věci, a nebo zda můžete požadovat jen opravu nebo slevu, platí stejná pravidla jako pro spotřebitele. O tom detailně v předchozím článku.

Na výběru dodavatele záleží

Nakupujete-li zboží od výrobce nebo dodavatele pro další prodej, zjistěte si, jaké podmínky vám garantuje. Prodáváte-li zboží spotřebiteli, jste odpovědni za vady po dobu 24 měsíců od chvíle, kdy si spotřebitel zboží převezme. V takovém případě je výhodné spolupracovat s výrobci nebo dodavateli, kteří se k B2B reklamacím stavějí vstřícně, nabízí například roční, nebo alespoň půlroční záruku za jakost. Případně si zkuste příznivější podmínky vyjednat. Vyplatí se to.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Facebook
Twitter

Mohlo by vás zajímat:

Navigace pro příspěvek

16 komentářů

  1. Jaromír Heimlich napsal:

    Není to článek napsaný x let zpátky. Právě zrovna při nákupu elektra na IČO od velkého tria Alza, CZC, tsbohemia jsem neměl nikdy problém. Reklamace v podstatě probíhala jak. V režimu pro spotřebitele. Při dotazů na je záruka na IČO kratší prý jen na přání výrobce a samozřejmě připsání do objednávky a faktury, ale zatím jsem to u žádné věci neviděl.

    1. Eva Knirschová napsal:

      Jaromíre, děkujeme za příspěvek. I přestože se velké e-shopy při nákupu na IČ chovají tak, jako byste byl spotřebitel, zákon vás v tomto jako spotřebitele nechrání – to je hlavní sdělení článku. Je to ale k dobru výrobce i takového prodejce, že i tak záruku poskytují. Když chcete nakoupit notebook například u CZC.cz, u konkrétního zboží najdete poznámku „V případě, že jste právnická nebo podnikající fyzická osoba (tzn. uvedete v registraci IČ), poskytne vám prodávající na toto zboží zákonnou odpovědnost z vad v délce 12 měsíců“. Rozhodně to není standard u každé firmy, některá Vám nemusí na IČ dát záruku žádnou.

  2. Lucie napsal:

    Dobrý den,

    Váš článek vychází ze zákona:
    Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

    Vztahy mezi podnikateli upravují obchodní zákon.

    Je tedy možné při řešení reklamace u přepravce (firma/firma) citovat i pasáže z občanského zákona?

    1. Eva Knirschová napsal:

      Krásný den, Lucie,
      od 1. ledna 2014 platí i pro obchodněprávní vztahy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obchodní zákoník jako takový pro vztahy od tohoto data neplatí, platí pouze na vztahy, které vznikly před tímto datem. U aktuálních reklamací tedy určitě můžete citovat z občanského zákoníku ze závazkových práv, vyjma částí o spotřebitelích, které se vztahu mezi podnikateli netýkají.

  3. Michaela napsal:

    Dobrý den,
    v souvislosti s tímto článkem se chci zeptat na následující – co když se vůči podnikateli, který nakupoval na IČO, dopustí prodávající nekalé praktiky? Jak je možné se vůči něčemu takovému bránit? Úprava nekalých obchodních praktik vychází ze zákona o ochraně spotřebitele, který také definuje pojem spotřebitel a podnikatel, který jedná v rámci svých podnikatelských činností, nikdy spotřebitelem nebude. Bude taková činnost v tomto případě vůbec definována jako nekalá praktika? Je totiž jasné, že ochrana spotřebitele se na něj nebude vztahovat. Jaká ochrana by se na něj v tomto případě vztahovala?

    1. Eva Knirschová napsal:

      Dobrý den, Michaelo.
      Zákon o ochraně spotřebitele opravdu podnikatele nechrání. Zákon chrání větší skupinu osob – spotřebitelů, kteří jsou ve smluvních vztazích s podnikateli tou slabší stranou. Na podnikatele nahlíží jako na subjekty, které jsou si rovny, ačkoli realita může být jiná (malá vs. velká firma, ekonomické rozdíly aj.). Více si o tom můžete přečíst například v následující publikaci: https://is.muni.cz/repo/1315397/cs/Bejcek/Nekale-obchodni-praktiky-mezi-podnikateli-a-smluvni-svoboda. Vaše ochrana může spočívat právě v obecné úpravě závazkových práv: zboží nemá slibované množství, jakost nebo vlastnosti (a kdybyste to věděla, tak od dodavatele nenakoupíte), má jiné znaky nebo složení, nebo Vám prodejce něco důležitého o zboží opomenul sdělit. U každé situace to může být rozdílné. Pokud se jedná o větší částky/větší problémy, určitě doporučuji poradit se s právníkem, který se na obchodní vztahy specializuje.

  4. Rammi napsal:

    Mne by zajímalo jaký je problém koupit zboží bez uvedení IČO a pak si ho normálně dát do účta jako nákup jednatelem, v případě živnostenského listu prostě to IČO jenom neuvést.

    1. Iva M. napsal:

      Dobrý den, zkuste se zeptat v naší Shoptet poradně (https://www.facebook.com/groups/shoptetporadna). Je tam přes 5 000 e-shopařů a některý určitě bude vědět :-)

  5. Pavel napsal:

    Dobrý den.
    podívejme se na problematiku zkracování záruky při nákupu na IČ jinak. Pokud kupujete na IČ, né vždy musíte být podnikající osobou podle § 420 – typicky se může jednat o nákup obecně výpočetní techniky pro Společenství vlastníků jednotek, družstvo, spolek, sdružení. To jsou právnické osoby, které nepodnikají a zkrácení záruky bychom v takovém připadě mohli vnímat jako projev nekvalitního produktu nebo méně seriózního prodejce či výrobce. Jiná ukázka může být nákup telefonu spotřebitelem a osobou podnikající. Podnikající osoba dostane kratší záruku. Kupuje snad podnikající osoba méně kvalitní věc? Vydrží stejná věc v ruce spotřebitele déle? Nebo snad podnikatel používá telefon víc než spotřebitel teenager? Tyto otázky vedou k úvaze, jestli si na IČ koupit nový telefon nebo zánovní, když v obou případech dostsnatete záruku 12 měsíců ale rozdíl v ceně může být značný. Co tedy za vyšší cenu dostanete navíc? Úprava záruky na IČ má opodststnění snad jen ve výrobních procesech a v situacích, kdy je věc dále pronajímána, či se věc samotná stává mechanicky výrobním nástrojem. Konkurence tedy není jen o ceně produktu ale i o tom, jakou dostanete záruku třeba při nákupu na IČ. Zkracování záruky u nevýrobních předmětů vnímejme jako projev menší kvality produktu. Jsou výrobci, kteří rozdíly nedělají a jsou výrobci, kteří se za každou cenu snaží zbavit jakékoli odpovědnosti na úkor kupujícího.

    1. Eva Knirschová napsal:

      Zdravím, Pavle.
      Odpovědnost za vady ve smyslu záruky se opravdu vztahuje pouze na spotřebitele. Zákon tedy nedefinuje podnikatele, nýbrž říká, že tato odpovědnost se nevztahuje na nikoho dalšího kromě spotřebitelů. Jak už je ale v článku uvedeno, ani jiní nakupující o ochranu nepřicházejí, ačkoli ano, může být kratší. Samozřejmě ale chápu, kam tím narážíte. Ano, i delší ochrana může být v případě B2B prodeje konkurenční výhodou.

  6. Nikola napsal:

    Dobrý den. Měla bych dotaz. Pokud u zboží uznal prodávající vadu, zajistí opravu atd. Jak je to s lhůtami? Pro spotřebitele je to klasicky 30 dnů. Kolik je to pro podnikatele?

    1. Eva Knirschová napsal:

      Zdravím, Nikolo. Klasická 30 denní lhůta v tomto případě neplatí. Zákon v tomto žádnou lhůtu nestanovuje, pomoci tak mohou buď obchodní podmínky, kde může mít prodejce lhůtu určenou, případně smlouva. Pokud není ani toto, pak by to měla být lhůta přiměřená – což je často docela obtížné určit, jak by taková přiměřená lhůta měla být dlouhá.

  7. Oto Hawlik napsal:

    Dobrý den,
    měl bych dotaz ohledně doby trvání záruky.Velkoobchod prodá zboží zakoupené u dodavatele jinému velkoobchodu u něho zboží leží na skladě např.4měsíce a poté ho prodá koncovému zákazníku.Od kdy se počítá délka záruční doby vůči prvnímu velkoobchodu.
    Někteří odběratelé vyžadují uplatnění záruky až prodejem koncovému zákazníkovi.Rád bych v tom měl jasno abychom nepoškodily někoho neviného.

    1. Eva Knirschová napsal:

      Zdravím, Oto. Záruka nebo odpovědnost za vady platí pouze pro vztah obchodníka a spotřebitele. Pokud nakupujete z velkoobchodu na IČ, chrání vás obecná ustanovení o kupní smlouvě, tzn. reklamovat můžete pouze takové vady, které existují při převzetí (takže je dobré si je zkontrolovat, než je budete dále skladovat a poté zasílat zákazníkovi – zda není něco pokažené, rozbité). Rozdílnou situací je pak záruka za jakost, kterou velkoobchodník může smluvně garantovat odběrateli na IČ, že si věc po určitou dobu zachová určité vlastnosti/kvalitu. Tato záruka by měla z podstaty věci od okamžiku dodání zboží obchodníkovi, příp. do určitého času (např. datum spotřeby na potravině). Velkoobchodník nemůže být zatížen tím, že maloobchodníkovi věc bude ležet skladem třeba půl roku. Nicméně v těchto B2B obchodech je to zejména o smluvní dohodě. Z vlastní zkušeností vím, že i věci nakoupené na IČ a dodané koncovému zákazníkovi, které se po roce pokazily (únava materiálu aj.), mi velkoobchodník slušně nahradil (vrátil peníze). Rozhodně, ať už jste v jakékoli pozici (velkobchodník či maloobchodník), domluvte si tyto vztahy smluvně. Ze zákona ale není povinnost takové rozšířené záruky nikde stanovena.

  8. Pavel Kučírek napsal:

    Dobrý den,
    jestli dobře chápu, mezi podnikateli neplatí žádná zákonem stanovená záruční lhůta kromě té, kterou si obě strany stanoví v kupní smlouvě. Jako právnická osoba jsem si koupil automobil a podepsal záruční list s délkou trvání záruky 5let. Cca od 0,5roku reklamuji stále opakovaně již cca 4-5krát na autě vadu a vždy se znovu objeví. Po 2,5roce kdy mi došla trpělivost, jsem napsal prodejci, že chci odstoupit od kupní smlouvy. Ten mi odepsal, že záruka mezi právnickými osobami je 24měsíců a že mi záruka uplynula. Nikde ve všeobecných podmínkách prodejce auta jsem zmíňku o 24měsících nenašel.
    Odkazuje se na zákon 89/2012 – § 2165
    (1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.
    (2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

    Z tohoto paragrafu chápu spíše záruku 5let…

    1. Má prodejce pravdu, že jde pouze o 24měsíců?
    2. Měl jsem za to, že 24měsíců je záruka pouze v případě, že kupujícím je spotřebitel, nikoliv podnikatel..

    1. Eva Knirschová napsal:

      Dobrý den, Pavle,
      z tohoto mi vyplývá, že máte smluvní záruku v délce 5 let (pokud opravdu nemáte nikde ve smlouvě jinak uvedeno, že pokud jste právnická osoba, jsou to pouze 2 roky). Máte pravdu, že v této situaci navíc nejste spotřebitelem, takže zákonná 24 měsíční lhůta se zde vůbec neuplatní.
      Určitě bych se v tomto spíše obrátila na poradnu jako je dTest (přestože je primárně spotřebitelská), která vám v tomto pomůže udělat jasno a poradí Vám, jak dál. Případně se obraťte rovnou na právníka, který Vás pak v případě, že bude právo na Vaší straně, v jednání s prodejcem zastoupí.

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vložením zprávy souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů