Není záruka jako záruka. 3 pojmy, které byste měli znát

„Tobě se to pokazilo? A máš to ještě v záruce?“ Víte, jak správně vnímat pojem záruka? A co se v případě záruky mění po nedávné velké spotřebitelské novele? Pojďme se podívat na to, s jakými druhy „záruk“ zákon pracuje.

Než se zaměříme na jednotlivé pojmy, je důležité uvést, že se v tomto článku soustředíme na vztah mezi prodejcem a zákazníkem, resp. spotřebitelem. Od vztahu mezi dvěma podnikateli se totiž lehce liší. Podle nejnovějších úprav článek doplňuje o aktuální informace JUDr. Marek Matěna.

Odpovědnost za vady při převzetí věci

Tuto odpovědnost nejčastěji hovorově nazýváme zárukou. Prodáte zboží, které se pokazí, a vy musíte řešit reklamaci. Zákon říká, že:

Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.

Dva roky lze ale zkrátit na polovinu, pokud prodáváte zboží použité. Jinak tyto lhůty nemůžete omezit ani zrušit. A i kdybyste se tak s kupujícím domluvili, nepřihlíží se k tomu. Navíc, pokud zboží jen prodáváte a výrobce uvádí lhůtu delší než dva roky, například tříletou, jako prodejce musíte zboží prodat s minimálně tříletou lhůtou nikoli kratší.

Na jaké zboží se odpovědnost za vady nevztahuje?

Například na produkt, který už prodáváte ve slevě kvůli konkrétní vadě – odpovědnost se nevztahuje na tu konkrétní vadu. Dále to jsou produkty opotřebené obvyklým používáním (ošoupaná podrážka u bot). U bazarového produktu nejste odpovědni za opotřebení, které už produkt při prodeji měl (škrábance na skříňce, kterou prodáváte jako použité zboží). Tady je ale potřeba dávat si pozor a pečlivě kontrolovat stav prodávaného zboží, aby toho kupující nezneužil.

Za vadu nejste odpovědni ani tehdy, když o ní kupující před převzetím věci věděl a nebo když ji sám způsobil.

Tip: Pokud chcete mít o reklamacích a vratkách dokonalý přehled, doporučujeme napojení na Retino.

Za co prodávající odpovídá?

1. Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc:

a) odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,

 b) je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a 

 c) je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci. 

Je toho dost a samozřejmě záleží na každém produktu, co všechno na něj platí.

JUDr. Marek Matěna dodává, že zákon navíc nově přináší vyvratitelnou právní domněnku:

Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje.

Prakticky to znamená, že jestliže spotřebitel věc reklamuje do jednoho roku od převzetí, bude ve výhodě, jelikož bude-li prodávající chtít reklamaci neuznat, bude muset právě on jakožto profesionál dokazovat, že věc vadná při převzetí nebyla. Kdežto v případě, kdy se vada projeví až po roce od převzetí, tak to bude spotřebitel, který v případě sporu bude muset pomocí znaleckých posudků dokázat, že vada na věci byla už při převzetí. 

Po novele se mění způsoby vyřizování reklamace. Spotřebitel primárně může požadovat podle své volby buď opravu věci nebo dodání nové věci bez vad. Ledaže jeden ze zvolených způsobů odstranění vady je nemožný nebo značně nákladný.  

Na přiměřenou slevu či odstoupení od smlouvy a s tím i vrácení peněz bude mít nárok až v případě, že:

1. vadu prodávající odmítne odstranit nebo ji neodstraní,
2. se vada projeví opakovaně,
3. je vada podstatným porušením smlouvy,
4. je z vašeho prohlášení nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.

Jako podstatné porušení smlouvy také obecně chápeme situace, kdy by strana takovou smlouvu nikdy neuzavřela, kdyby mohla takové porušení předvídat.

Představte si, že koupíte kolo s karbonovým rámem a ukáže se, že karbonový není. Takové kolo byste si přece nekoupili – chtěli jste karbonové. Na rozdíl od situace, kdy byste ke kolu dostali jiné pneumatiky než ty, které mělo mít. To můžeme chápat jako nepodstatné porušení, u kterého máte právo pouze na odstranění vady a nebo na slevu z kupní ceny. Jednoduše, pravděpodobně by vám prodejce pneumatiky vyměnil a nebo doposlal poštou ty správné.

Záruka za jakost

Zákon teď používá slovo „záruka“ u dříve takzvané smluvní záruky, nyní záruky za jakost. Tou se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tuto záruku můžeme chápat jako něco navíc oproti standardní odpovědnosti za vady a lze ji poskytnout i na jednotlivé součásti produktu (např. tříletá záruka na baterii, která je součástí spotřebiče).

Jednat se také může o příslib výrobce, že pneumatika spolehlivě vydrží 15 000 km, nebo prodloužená pětiletá záruka na elektroniku. Záruku stačí uvést třeba na obalu výrobku a nebo v reklamě, není nutné vydávat záruční list.

Po novele navíc přibývá povinnost prodávajícímu vydat kupujícímu nejpozději při převzetí věci potvrzení o záruce za jakost (záruční list) v textové podobě.

Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku

Odpovědnost, která stojí tak trochu mimo ty výše uvedené, ale neměli bychom si ji plést s odpovědností za vadu výrobku. Určitě jste se už někdy zamysleli nad tím, jestli výrobky, které vyrábíte nebo prodáváte, můžou někomu způsobit škodu – tady hovoříme o škodě na věcech, ale i na zdraví.

Například špatně probarvený textil může obarvit jinou látku nebo oblečení a nenávratně jej poškodit. Takovou škodu jste povinni hradit jen ve výši, která přesáhne 500 EUR. Vznikla-li kupujícímu menší škoda, potká vás pravděpodobně reklamace výrobku jako takového, ale nebudete mít povinnost hradit škodu.

Vyrábíte-li a prodáváte vlastní produkty, hradíte škodu sami. Pokud však prodáváte cizí výrobky, jste zodpovědni společně s výrobcem a případně i dovozcem. A to bez ohledu na to, kdo vadu výrobku zavinil.

Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Navigace pro příspěvek