Je jí teprve 18 a už stihla vyhrát MasterChef a vydat kuchařku. O čem je její Instagram a se kterým jídlem se neopováží experimentovat?

To, že chce svůj život zasvětit vaření, věděla Kristína Nemčková od dětství. V kuchyni se motala už v pěti letech a v osmi uvařila hovězí Wellington. Recept viděla v první sérii česko-slovenské verze soutěže MasterChef. O sedm let později se ve slavné kulinářské soutěži sama postavila mezi soutěžící a rovnou ji vyhrála.

Výhra jí přinesla jak spoustu kuchařských možností, tak i popularitu. Na Instagramu sleduje Kristínu Nemčkovou přes 100 tisíc lidí. Fotky z jejího soukromí tam ale budete hledat marně. „Nešla jsem na Instagram s cílem, že chci mít sto tisíc sledujících, chci být slavná a chci, aby mi chodily nabídky na spolupráce. Ani doteď to tak nemám. Chtěla jsem si tam vytvořit portfolio. Celý můj Instagram je o vaření,“ vysvětluje Kristína.

V našem rozhovoru jsme si povídaly jak o soutěži MasterChef, tak i kuchařce #UPGRADE, kterou prodává přes e-shop Made By Kristína běžící na Shoptetu. Probraly jsme i spoustu dalších témat od úrazů při vaření a smažáku až po její velký sen, který si zanedlouho pojede splnit do Dánska.

Čekala bych, že od vítězství v MasterChefu jste na roztrhání. Je to tak?
Je, je toho teď opravdu hodně, pořád někde lítám. A umocňuje to ještě fakt, že jsem vedle výhry v MasterChefu vydala kuchařku #UPGRADE. Je to rodinný projekt, všechno prochází našima rukama včetně balení a rozesílání balíků. Takže se to teď snažím skloubit dohromady.

Do MasterChefa vás přihlásila mamka. I když jste původně nesouhlasila, nakonec jste do toho šla. Jak moc vás soutěž změnila?
Hodně. Když porovnám sebe před soutěží a po ní – to se nedá. Neumím si představit, že bych před soutěží vydávala kuchařku. Hrozně moc jsem se tam toho naučila. A to nejen od porotců, od kterých člověk dostával zpětnou vazbu. Učili jsme se i navzájem mezi soutěžícími. I ti mě inspirovali a to je podle mě skvělý. Bylo úžasné strávit 3,5 měsíce v komunitě lidí, kteří mají stejné zájmy a cíle, baví je jídlo a vaření.

Díky MasterChefu jsem trochu dřív dospěla

To je ta kuchařská stránka. Změnila vás účast v soutěži i vnitřně?
Možná jsem trochu dřív dospěla. Ale to začalo už v Americe, kde jsem strávila rok, a musela se tam o sebe nějak postarat. Hned po návratu domů jsem naběhla do MasterChefa, kde jsem byla taky odtržená od školy a svých spolužáků. Naopak jsem se pohybovala v komunitě starších lidí a pochytila jejich vnímání. Když jsem se pak po soutěži vrátila do školy, byl to hrozně zvláštní pocit. Uvažovala jsem jinak než ostatní a cítila, že tam úplně nepatřím.

Zaujalo mě, že byste se chtěla naučit krájet cibuli. Myslíte takový ten kráječský sprint, kdy se přihlížející vsázejí, který prst si kuchař uřízne?
Přesně tak. O tom sním a doufám, že se to brzy naučím. Nedávno jsem byla na měsíc na praxi U Matěje, v restauraci Honzy Punčocháře. Všichni kuchaři tam byli neskutečně rychlí. To, co mi trvalo minutu, měli za dvacet sekund. Sice už na sobě vidím pokroky, ale stejně musím ještě pořád dávat pozor, abych si ty prsty neuřízla.

Už jste měla nějaký úraz?
Měla. U Matěje se mi smáli, protože jsem se v jeden den řízla snad desetkrát do jednoho prstu, takže mě třikrát obvazovali. Krájela jsem housky na kostičky do karlovarských knedlíků a neměla pořádně nabroušený nůž. To je mnohdy nebezpečnější než ostrý.

V DVTV jste zmínila, že máte ráda smažák. Který nejvíc? Eidam, hermelín, goudu?
Nejradši mám eidam třicítku s hranolkami z mražáku a k tomu tatarku. Nic víc. (smích)

Se smažákem se neopovážím experimentovat

Smažák vaříte i své babičce a dědovi ze Slovenska. Experimentujete při tom stejně jako u dalších receptů?
Smažák je u nás taková tradice. Jíme ho doma opravdu jen jednou za rok ve chvíli, kdy dorazí prarodiče ze Slovenska. Už z dětství si pamatuju, že vždycky, když k nám přijeli na návštěvu, musel být smažák s hranolkami. I proto se u smažáku neopovážím experimentovat. Babička s dědou jsou choulostiví na změny, mají rádi tradiční recepty. Moderní gastronomii moc neakceptují. Musím na ně pomalu a myslím, že by mi u nich neprošlo, kdybych upgradovala smažák.

Hodně neobvyklý je koncept kuchařky #UPGRADE. Pokud se nepletu, inspirovala vás vaše náhradní rodina v USA?
Přesně tak. S myšlenkou vydat kuchařku si moje mamka pohrávala už před soutěží. Plánovala do ní sesbírat všechny recepty, které jsem dávala na Instagram, blog a Facebook. Chtěla udělat jen pár výtisků, pro naši rodinu, nakonec jsme od toho ale upustili. Popravdě vydat kuchařku nikdy nebyl můj sen. Vždycky jsem se viděla spíš za plotnou. Chtěla jsem vařit, ne psát. Určitě to cítí všichni, co mě sledují na Instagramu nebo kdekoliv jinde. Moc se nerozepisuju, pokaždé jsou to jedna, dvě věty a i ty mi dají dost zabrat. Kolikrát je vymýšlím půl hodiny. (smích) Takže i z toho důvodu jsem si nebyla jistá, jestli do té kuchařky jít. Ale moje hostitelská máma z Ameriky mi pak vnukla nápad, že by bylo super do toho zapojit babičku a spojit to s mou inovací jejího receptu. Výsledkem je takové zajímavé generační porovnání – vidíte, jak jídla připravuje moje babička a její generace a stejně tak, jak je může pojmout generace mladší. V tom mi to přijde hezké. Ale rozhodně nechci, aby to vyznělo tak, že chci babiččin způsob vaření nějak znehodnotit.

Založte si nezávazně vlastní testovací e-shop na Shoptetu

Nevyplňujte toto pole:

V čem se váš způsob vaření liší nejvíc? Je to o odlehčování?
Je pravda, že jsem se snažila vyhnout jíškám a zahušťování moukou, to jsem nikdy moc nedělala. Ono stačí na másle orestovat šalotku, zalít ji trochou vína a nechat zredukovat. To je jeden ze způsobů, jak si připravíte jíšku bez mouky. A dost se liší i přílohy – babička hodně používá knedlíky a obecně sytější věci. Tomu se taky vyhýbám.

Jak je to s časovou náročností jídel?
Někdy je náročnější babiččino jídlo, někdy moje. Je to tak půl na půl. Teď jsou třeba hodně populární mé koblížky. Vidím na Instagramu, že je dělá spousta lidí. Tenhle recept byl třeba daleko jednodušší a rychlejší než ten babiččin. Moc mě nebaví čekat na kynutí, takže jsem vymyslela recept na nekynuté koblížky. A co se ještě týká té časové náročnosti, ráda si s jídlem hraju a to taky obvykle nějakou dobu zabere.

Jídlo musí dobře vypadat, člověk jí i očima

Ono je to dnes potřeba, ne? Sociální sítě v čele s Instagramem jsou hodně o hezkých fotkách.
To rozhodně. Ale nikdy jsem nad jídlem nepřemýšlela tak, že ho musím udělat hezké kvůli tomu, aby vypadalo dobře na fotce. Potvrdí vám to i moji rodiče. Kdykoliv jim něco vařím, snažím se to hezky naservírovat. Podle mě musí jídlo dobře vypadat, člověk jí i očima.

Proč jste si pro e-shop vybrali Shoptet?
Tuhle část řešila hlavně moje mamka. Říkala, že je Shoptet skvělý, že bychom do toho měli jít právě s ním, a já jí důvěřovala. S e-shopy už má několikaletou zkušenost. Jak z Feeda, kde pracovala na pozici obchodního manažerky, tak z jejího vlastního projektu Needo. To je e-shop s pomůckami a designovým oblečením pro postižené.

Ráda cestujete. Vybíráte si destinace i podle jídla?
Dřív ne, ale teď už se na to soustředím mnohem víc. O prázdninách jedu na deset dní do Skandinávie, procestuju Dánsko, Švédsko a Norsko a v každé téhle zemi navštívím nejlepší restaurace. Mezi nimi i Nomu, to už je dlouho můj velký sen. Obdivuju celou jejich filozofii a to, co dokázali. Degustační menu, které ochutnám, bylo vyprodané za 20 sekund na čtvrtrok, kdy ho podávají. Všichni o Nomě básní a já se až trochu bojím, aby mě nezklamala, očekávání jsou obrovská.

Lákala by vás stáž v Nomě?
Určitě. Byla by to úžasná zkušenost. I když si myslím, že je někdy lepší stáž v malé restauraci, protože toho tam víc pochytíte. Ale zároveň je dobré projít si i takovouhle praxí. Noma je obrovská, je tam hrozně moc personálu a nemyslím si, že byste se mohla naučit nějaký konkrétní recept. Ale můžete pochytit filozofii restaurace a vidět naživo, jak funguje. To je podle mě nedocenitelné.

Je člověk, u kterého byste si opravdu přála, aby vaši kuchařku #UPGRADE měl?
Možná bych ji měla vzít do té Nomy – že bych ji ještě narychlo přeložila do angličtiny. (smích) Jinak všichni, kterým jsem chtěla kuchařku dát, už ji dostali, včetně porotců z MasterChefa. Myslím, že to byl i pro ně takovej hezkej pocit. Sama to vnímám tak, že jsem z části jejich výtvor, protože oni mě v té mé kuchařské cestě posunuli zase o kus dál.

Jak se jim kuchařka líbila?
Z reakcí to vypadalo, že ano. Radkovi a Honzovi jsem ji odnesla osobně do restaurace. Přemek byl na oslavě finále u nás doma, takže ten si ji prohlížel přede mnou a vypadal spokojeně.

Celý můj Instagram je o vaření, nedávám tam fotky z dovolené

Instagram Made by Kristína už sleduje přes 100 000 lidí. Jak jsou pro vás sociální sítě důležité?
Ono je důležité vnímat to v kontextu toho, proč jsem si vůbec Instagram založila a začala tam publikovat své výtvory. Chtěla jsem si vytvořit portfolio. Aby kdyby tam zavítal například nějaký šéfkuchař, tak si mohl říct: „Jo, tu bych měl možná někdy zaměstnat.“ Nešla jsem na Instagram s cílem, že chci mít sto tisíc sledujících, chci být slavná a chci, aby mi chodily nabídky na spolupráce. Ani doteď to tak nemám. Pořád to beru jako své portfolio a myslím, že to tak vidí i sledující. Celý můj Instagram je o vaření, nedávám tam fotky z dovolené. Vyniká čistě jídlo.

Příští týden vám přineseme 2. díl rozhovoru s Kristínou, ve kterém se budeme bavit o marketingu, malých i velkých výzvách, „až moc růžovém hovězím Wellington nebo o tom, jak naložila s vyhraným půl milionem.

Facebook
Twitter

Mohlo by vás zajímat:

Navigace pro příspěvek

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vložením zprávy souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů