Když si Petra Karpíšková před 3 lety pořídila čivavu, chtěla ji mít všude s sebou. Ale nemohla pro ni najít správnou tašku, její Lily se prostě v žádné nelíbilo. A tak za asistence šikovné babičky vyrobila svou vlastní. Na ulici ji pak zastavovali lidé a chtěli ji taky. V ten moment se Petra rozhodla, že svou tašku nabídne i ostatním.

IMG_8286

Spolu s bráchou Martinem pak založili firmu Nugo. Na Facebooku našli švadlenku, několik let výrobu tašek zdokonalovali a zkraje roku 2017 konečně spustili e-shop. Začátky však nebyly lehké. Během půl roku prodali jednu jedinou tašku. Jakmile k sobě ale přibrali kamaráda markeťáka Oldu, objednávky se začaly hrnout.

Lily je vlastně takovou spoluzakladatelkou Nugo.

Petra: Dá se to tak říct. Lily je takovej línější tvor. Závislák, který chce být pořád u mě. Hodně jsem s ní jezdila na výlety a potřebovala ji někam dát. Otestovala jsem 4 různé tašky, ale Lily se v nich necítila dobře. Takže jsem se rozhodla, že si navrhnu svou. Domluvila jsem se s babičkou a ta mi spíchla starou kabelku, do které jsme našily deku. Sice to vypadalo strašně, ale Lily se v tom líbilo. Nakonec si ji oblíbil i bráchův pes Spartakus.

Martin: A to nikdy nebyl taškový typ. Bude mu 8 a když jsme mu kdysi pořídili takovou tu standardní tašku s pevným dnem, vůbec se mu v ní nelíbilo. V té naší se ale nosí rád.

IMG_8230

Kdy vás napadlo, že s taškou půjdete do světa?

Petra: Když jsme s babičkou ušily druhý typ tašky. Ten už vypadal o dost líp. Lidé na ulici mě zastavovali a chtěli vědět, odkud ho mám. Ptaly se mě dokonce i prodavačky ve zverimexu.

Martin: Tím to vlastně všechno začalo. Řekli jsme si, proč tašku nenabídnout i jiným lidem. Navíc máme fakt rádi psy, takže nám to přišlo jako super nápad. Udělalo se pár prvních prototypů, které jsme testovali na různých pejscích, nejen těch svých. A pak vznikla první série, která se dala prodávat. Pak ale následovala ještě spousta úprav a testování.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se dostali k nynější podobě.

Petra: Asi 3 roky. Ze začátku jsme zkoušeli fleece, pak softchellové látky, které se ale snadno ošoupaly. Takže je nahradily látky s našitým kožíškem. Ten se ale zase nedal odejmout, takže když je pes zašpinil, složitěji se praly. Vedle hledání správných látek a kožíšků jsme řešili i popruhy nebo problémy se zipy, ty kovové se totiž pejskům zachytávaly do kožichů…

Martin: Člověk na to musí pohlížet ze spousty úhlů pohledu – jak těch psích, tak lidských. Jak estetických, tak praktických. Spoustu věcí navíc zjistíte až testováním.

Kdy jste spustili e-shop?

Martin: V únoru 2017 a dá se říct, že až na druhý pokus.

Jakto?

Martin: Nejdřív jsme si založili e-shop sami s Petrou. Jenže to asi nevypadalo tak, jak by mělo. Za půl roku nám přišla jedna jediná objednávka. Pak nás ale napadlo spojit se s Oldou. Je to dlouholetý kamarád, známe se od patnácti, a jeden e-shop už jsme spolu měli. Nejdřív nám pošteloval samotný e-shop a pak se zaměřil na marketing. Skvěle to umí se sociálními sítěmi. Jakmile přišel on, začaly se objednávky jen hrnout.

IMG_8199

Jak máte v týmu rozdělené role?

Martin: Každý dělá, co umí. Já řeším obchod a komunikaci s lidmi. Olda zase propagaci, marketing a sociální sítě.

Petra: A já jsem dělnice a do nocí stříhám. (smích)

Martin: Ale ne. Ségra komunikuje s dodavateli, stará se o nákupy látek, má super nápady… A pak si ještě všichni do všeho kecáme. Ségra bydlí v Hradci, my s Oldou v Praze, takže spoustu věcí řešíme po WhatsAppu a jednou za čas uděláme poradu v Praze.

Tašky vám pořád šije babička?

Martin: Ne. Je sice strašně šikovná, ale už si chtěla užívat klidu. Takže jsme si našli jinou švadlenku.

Kde se vlastně v dnešní době hledají švadlenky?

Martin: Asi se budeš divit, ale našel jsem ji na Facebooku. Přihlásil jsem se do skupiny švadleny a přijali mě. Na inzerát se nám ozvala jedna paní, ušila 2 prototypy tašek a my s ní byli hrozně spokojení. Má totiž i skvělé nápady. A navíc sama miluje pejsky, doma má tři z útulku. Je sice až z Meziměstí, ale děláme spolu dodneška.

Meziměstí je dost z ruky, jak řešíte logistiku?

Martin: To je pro nás zatím největší boj. Taška se skládá z látek, log, kožíšku a zipů. Ve chvíli, kdy nakoupíme látky, ségra je nastříhá, a pak po tátovi pošle přední strany tašek do Prahy. Tady je předáme pánovi, který na ně našije loga. Zkoušeli jsme i jednoho přímo z Hradce, ale nebylo to ono. Tenhle pán to dělá opravdu kvalitně a navíc jsme si sedli lidsky. Jakmile je to hotové, pošlu to po tátovi zase ségře zpátky do Hradce.

Petra: Já zkompletuju střihy a pak tašky dovezeme švadleně do Meziměstí. Ona pak tašky sešije a pošle nám je zpátky. Aby toho nebylo málo, nesmíme zapomenout na pána z Uhříněvsi, který nám dělá tubusy. V těch tašky posíláme lidem.

IMG_8235

To zní jako hodně velké puzzle…

Martin: Je. Ze začátku to šlo, ale teď je o tašky čím dál větší zájem a lidé pokaždé chtějí konkrétní barvu, což je pochopitelné. Ale jakmile se doprodá, máme problém. Protože je proces výroby hodně zdlouhavý. Výhodou je, že si zákazníci rádi 2 týdny počkají, ale myslím si, že by to mělo být o dost rychlejší… Výhodou je, že už jsme prodejem něco vydělali, takže si můžeme dovolit udělat větší skladovou zásobu.

Vaše tašky asi spoustě lidem přijdou drahé. Musíte je často přesvědčovat o ceně?

Martin: Každý den. Už jsme o tom napsali nějaké články na blogu plus trochu bojujeme v různých diskuzích. Rozhodně jsme to ale od začátku neměli nastavené tak, že bychom chtěli cílit na luxusní skupinu obyvatel, která si to může dovolit. Šlo nám o typ pejskaře, který nepůjde po tašce z Číny za stovku, ale půjde po kvalitě. A bude ochotný si za ni připlatit. Lidé si musejí uvědomit, že je za tím spousta práce. Rozhodně to není tak, že by nás taška stála 300 Kč a my měli úžasnou marži. Kromě práce musíme zaplatit i reklamu a spoustu dalších nákladů. I to se v ceně odráží.

Jaká je vaše cílovka?

Martin: Jsou to samozřejmě majitelé menších psů a jak je z objednávek vidět, jde hlavně o ženy. Ženy středního věku, kterým už děti vyletěly z hnízda, a pejsek je pro ně takové to náhradní dítě. My nekoukáme po nějaké masové produkci. Jsme rádi za zákazníky, kteří nám pak pošlou fotku pejska v tašce, napíšou hezké hodnocení… Mým snem je jít jednou po městě, potkat člověka s Nugo taškou a říct: Jé, to máte ale pěknou tašku. Odkud ji máte? (smích)

Když už jsme u těch snů, co je vaší hlavní vizí?

Martin: Rozhodně nechceme, aby to bylo jen o těch taškách. Chceme vytvořili značku Nugo, která bude povědomá a lidi se o ní budou bavit. Přijde mi, že dnešní doba přeje lidem, kteří třeba nemají tolik zkušeností, ale dohánějí to nadšením a pílí. Nahrávají tomu i technologie typu Shoptet, kterou využíváme. Vybudování vlastního e-shopu stojí desetitisíce, někdy až statisíce korun… A to si může dovolit málokdo. Ale dneska je těch možností daleko víc, než dřív. A pokud je člověk aspoň trochu schopný a chce se učit, může podle mě dokázat velké věci.

Proč jste si vybrali Shoptet?

Olda: Když jsme s Martinem před 4 lety zakládali e-shop s elektronikou, zkoušeli jsme několik platforem a vybrali si Shoptet. Už tehdy jsme s ním byli spokojeni, takže bylo jasné, že Nugo rozjedeme zase na něm.

Martin: Líbí se nám, že se tam ty věci pořád posouvají dál. Někdy až mílovými kroky. A skvělá je i podpora. Reaguje rychle a pomohla nám i s požadavky, které vlastně vůbec řešit nemusela.

Přečtěte si další část povídání o plánované expanzi do zahraničí i budování brandu.

Založte si zcela ZDARMA na zkoušku testovací e-shop nebo pokladní systém v naší službě Shoptet.cz