Kateřina Vacková: Naše kampaň #prsakoule zasáhla milion lidí. Mile nás překvapilo, jak pozitivně ji společnost přijala

Kateřina Vacková se ve 22 letech dozvěděla, že trpí rakovinou vaječníků. K lékařům ale naštěstí přišla včas. Její nemoc byla impulsem k tomu, aby založila neziskovou organizaci Loono. Ta učí lidi dbát na své zdraví a nezapomínat na prevenci.

Nadace Loono nedávno oslavila pět let existence, za tu dobu stihla zachránit minimálně 45 lidských životů. Shánět peníze na chod neziskovky ale není snadné a Loono se snaží být co nejvíc samostatné. Na svůj chod si vydělává různými způsoby – pro rozjezdy kampaní využívá crowdfunding, 35 % příjmů přinášejí workshopy pro firmy a školy. Úspěšný je i osobitý merchandising.

„Nechtěli jsme jít cestou reklamních předmětů v čele s propiskami a klíčenkami. Naopak to z našich produktů ani nepoznáte. Sice máme bloky nebo diáře, ale podobají se těm, které si koupíte v hezkých malých papírnictvích,“ říká Kateřina Vacková. Samotné produkty můžete omrknout v e-shopu Loono, který běží na Shoptetu.

Se zakladatelkou nadace jsme se bavili o tom, co bylo nejtěžší při zakládání Loona i e-shopu, nejprodávanějších produktech, marketingu nebo trablích s Facebookem.

Když jste před pěti lety zakládala neziskovku Loono, studovala jste medicínu a při tom ještě pracovala v jedné firmě na poloviční úvazek. Jak jste to všechno stíhala?
Bylo to o organizaci času. Ráno jsem chodila do školy, odpoledne do kanceláře a Loono jsem dělala po večerech. Věděla jsem ale, že mi každá ta činnost dává smysl, proto jsem se snažila naplánovat si všechno tak, abych u toho stíhala i sport, přátele a rodinu. Zpětně to vnímám jako obrovskou školu, ale i poučení, že do “multitaskingu” už znovu nepůjdu.

V první fázi je důležitější jít do terénu a ověřit si, jestli je vůbec o váš produkt zájem

Zrovna rozjíždění projektu ale bývá dost náročná fáze.
To je pravda. Ale upřímně řečeno – čím naivnější na začátku jste, tím je to lepší. Já jsem v té době ani nevěděla, že mám mít nějakou strategii. Dělala jsem to hodně spontánně a pocitově. A to říkám i všem mladým lidem, které mentoruju – že si ze začátku nemusí tolik lámat hlavu s logem nebo názvem. V první fázi je důležitější jít do terénu a ověřit si, jestli je vůbec o váš produkt zájem. A až pak začít strategicky plánovat, řešit branding a další věci. U nás se všechno zformovalo časem. Včetně samotné prezentace. Ta, kterou na workshopech používáme dneska, je hodně vzdálená od té, se kterou jsem začínala. Jak graficky, tak obsahově. Všechno je o postupném vývoji.

Co pro vás bylo při zakládání Loona nejtěžší?
Zorientovat se ve světě financí – rozpočtů, mezd, “DPHček”, ale i cenách dodavatelů. Jako studentka medicíny ve čtvrťáku jsem neměla představu, kolik stojí výroba placek, brožur nebo třeba pronájem nějakého prostoru na hodinu. A vědět jsem to musela, protože jsem ze začátku všechno vyjednávala sama. Ale tohle je něco, co se naučíte hodně rychle. Teď je ze mě expert na veškeré tiskoviny, reklamní předměty, gramáž papíru, látky a podobně. Měla jsem tehdy ohromné štěstí, že jsem kolem sebe měla lidi, kterých jsem se mohla na důležité věci zeptat. A taky jsem se toho nebála. Na blind jsem napsala několika ředitelům velkých nadací, jestli by se se mnou nesešli a neporadili mi. A oni si ten čas udělali. Sama to teď vracím zpátky společnosti tím, že pomáhám dalším neziskovkám s jejich rozjezdem.

Vaše kampaň #prsakoule byla hodně vidět. Víte, kolik lidí se vám povedlo zasáhnout?
PR agentura nám to tehdy vyčíslila na milion až milion a půl. Byli jsme v České televizi, DVTV nebo Show Jana Krause, ten zásah byl obrovský. A vyšlo kolem 350 článků.

Máte představu, kolika lidem už se vám povedlo zachránit život?
Víme o čtyřiceti pěti lidech, kteří si díky nám našli život ohrožující nemoc v časném stádiu. Ale pak jsou samozřejmě stovky až tisíce lidí, kteří nám dali vědět, že si něco našli, ale nebylo to vážné. Desetitisíce lidí pak o tématu prevence aspoň začali přemýšlet a zašli třeba na preventivní prohlídku. Slyšet je o nás i v medicínské komunitě. Spousta doktorů našim kampaním fandí, začali díky ní víc mluvit s pacienty o prevenci, do ordinací si objednávají naše brožury a plakáty, edukace pacientů je zase začala bavit. Jednou bychom se rádi stali největším poskytovatelem edukačních materiálů do ordinací, už dnes na té cestě jsme.

Vaše kampaně i slogany jsou úderné, nebojíte se toho. Dokážu si představit, že to může některé starší lidi podráždit.
Vraťme se ještě k té kampani #prsakoule, která oslovila přes milion lidí. Dostali jsme 5 stížností na to, že je název vulgární. A to je, myslím si, velký úspěch. Popravdě jsme negativních reakcí čekali daleko víc. Mile nás překvapilo, jak pozitivně to společnost přijala, včetně starší cílové skupiny, která dnes hrdě nosí trička s nápisem Sahám si na ně každý měsíc. Další velkou výzvou je kampaň Dole dobrý. Už vymyslet název nebylo jen tak – nechtěli jsme nic vulgárního, maximálně trochu přisprostlého. Zároveň měl vzbudit zájem a dobře se používat v textu. Plus jsme chtěli, aby z něj bylo na první pohled jasné, o čem kampaň je. Název nakonec vymyslela jedna z našich fanynek na Instagramu. My už jsme přes samé brainstormování nemohli na nic nového přijít, takže jsme to narovinu přiznali a vyzvali lidi, aby nám pomohli. Přišlo kolem 150 návrhů, mezi nimi jak ty hodně sprosté, tak i nicneříkající. A Dole dobrý nám přišlo super.

Facebook je dost citlivý na některé fotky, například s odhalenými prsy. I když nejde o žádné vulgární snímky, ale spíš o čistou biologii. Měli jste s tím v souvislosti s vašimi kampaněmi problém?
Několikrát nám zablokovali facebookovou stránku, takže jsme měli nějakou dobu nižší dosah příspěvků. V začátcích Loono nám dokonce zablokovali i naše osobní profily. Vždycky se snažíme vysvětlit administrátorům, že naším úmyslem není šířit nevhodný obsah a pohoršovat lidi, ale zachraňovat jejich životy. Pozor si budeme muset dávat i u kampaně Dole dobrý a některé části fotek zakrývat.

Založte si nezávazně vlastní testovací e-shop na Shoptetu

Nevyplňujte toto pole:

Jak řešíte marketing?
Pracujeme hodně dynamicky, nepřipravujeme věci typu roční marketingový plán, ale plánujeme kvartálně podle konkrétních událostí a spoluprací s partnery. V únoru jsme komunikovali speciální valentýnskou edici triček, v červnu probíhala crowdfundingová kampaň, teď v létě je festivalová roadshow, v říjnu nás zase čeká limitovaná edice triček spojená s rakovinou prsu a Vánoce jsou jasné… Takže máme takovýhle hrubý nástřel. Sice to není úplně strukturované, ale myslím, že nám to funguje dobře. Když spolupracujeme s korporátními klienty a donory, chtějí po nás věci do postplánu dva měsíce předem. Samozřejmě jim v tom vyhovíme, ale přijde mi to neflexibilní a myslím si, že to škodí jejich komunikaci. Kdyby to bylo uvolněnější, s víc emocemi a větší spontaneitou, možná by to na fanoušky zabíralo líp. Jsem ráda, že ještě nejsme takhle svázaní, i když samozřejmě řád to mít musí.

Shánět peníze na chod neziskovky není snadné.
Z 50 % si na sebe vyděláme sami a 50 % tvoří stálé granty a dotace. Samozřejmě bychom chtěli být co nejvíc samostatní. Ale není to tak snadné. Pohybujeme se v určitých cyklech. Například workshopy, které nám přináší zhruba 35 % příjmu, jsou přes léto slabší. Stejně tak prodej merchandisingu. To všechno ale doháníme na podzim a před Vánoci.

Kdy vás napadlo rozjet e-shop?
Začínali jsme takovým svým naprogramovaným e-shopem, i když e-shop je v tomhle případě asi silné slovo. Měli jsme na webu pár placek, tričko, pohlednice a přišel nám e-mail, že někdo něco chce. Obrat byl tehdy zanedbatelný. Ale kampaň DOBRO na Zootu nám dokázala, že lidé naše trička chtějí. Takže jsme se na to vrhli, i když na začátku to bylo utrpení.

Jakto?
Měli jsme kampaň k výstavě Žij srdcem a nabízeli limitovanou edici triček s ilustrací od slavné Marie Makeevy. Prodalo se jich kolem 400 kusů – což bylo samozřejmě super – ale nebyli jsme připraveni na logistiku. Měli jsme dvě barvy, dámskou a pánskou variantu plus velikosti. Vzpomínám, jak jsme seděli u mě doma a balili jednu zásilku za druhou. Bylo to šílený. Člověk si nepředstaví, co to znamená mít e-shop. Musíte řešit obalové materiály, štítky, sklad… Teď už jsme se v tom naštěstí naučili chodit, ale začátky byly krušné. Upřímně nevím, co jsme si mysleli. A zase se vracím zpátky k té své naivitě. Každopádně víc jsme to celé rozjeli začátkem loňského roku, kdy jsme do sortimentu přidali plecháčky, přívěsky, trenky i plakáty. Postupně se to navalovalo. Velkým hitem byla i Kamasutra partnerského vyšetřování. Dnes máme v e-shopu asi 25 produktů a plný sklad.

Fanoušci se diví se, že máme i jako neziskovka tak profesionální e-shop

Jak jste přišli na Shoptet?
E-shop nám pomáhal nastavit jeden z našich spolupracovníků Honza Kolář, který už měl se Shoptetem zkušenosti. Představil nám tenkrát několik řešení a shodli jsme se na tom, že Shoptet je pro nás nejlepší. Musím říct, že jsme s tím rozhraním opravdu spokojeni. Je přehledné a dobře se v něm orientují všichni členové týmu. Administrovat všechno v tabulkách nebo nějak podobně, to už by v tomhle objemu prostě nešlo. Takhle vidíme reporty, objednávky a jsme nadšení ze smajlíků u opakovaných nakupujících. Pozitivní zpětnou vazbu dostáváme i od našich fanoušků. Diví se, že máme i jako neziskovka tak profesionální e-shop.

Co se v e-shopu nejlíp prodává?
Hodně jedou plecháčky a naše stálice jsou trička se srdcem, bílá a černá. Když jedna agentura pořádala konferenci kardiologů, objednala u nás 800 triček. Byla to obrovská zakázka. Díky penězům, které jsme vydělali, jsme pak zafinancovali 3 školící sady na srdce. A to, že kardiologové po celé republice nosí naše trička, to je prostě pecka.

Kdo vymýšlí konkrétní produkty, které v e-shopu máte?
Je to vždycky týmová práce. Ať už tak, že někdo přijde s nápadem produktu a společně pak vymýšlíme design nebo naopak hledáme produkt pro umístění konkrétního motivu souvisejícího s našimi kampaněmi. S nápady přicházejí i naši školitelé, díky nim máme diáře a chystáme ponožky, pláštěnky a dřevěné tužky. Nechtěli jsme jít cestou reklamních předmětů v čele s propiskami a klíčenkami. Naopak to z našich produktů ani nepoznáte. Sice máme bloky nebo diáře, ale podobají se těm, které si koupíte v hezkých malých papírnictvích. Nepoznáte to ani na našich taškách. Hlavním motivem je srdce a značku Loono najdete jen vevnitř na štítku.

Jak se rozšířil váš tým – kolik vás bylo na začátku a kolik je vás dnes?
První rok jsem dělala všechno sama, ten druhý už jsem měla tuším deset nadšených studentů medicíny a projektového manažera, který si vzal na starost pořádání workshopů. Pak přišla na pomoc PRistka Lada Brůnová, se kterou jsme rozjeli kampaň #prsakoule. A za rok jsme si mohli dovolit prvního markeťáka, produkčního a merchandise manažera. Ale byli to lidé, kteří měli úvazek 20 hodin měsíčně, i když na tom ze své dobročinnosti pracovali podstatně víc. Tak se zrodily pozice, které už dnes máme na full-time.

Kolik lidí je ve vašem týmu aktuálně?
V kanceláři máme pětičlenný full time tým a k tomu zhruba deset lidí na part time. Těchto patnáct lidí se stará o chod organizace jako takové. O fundraising, marketing, vztahy s partnery, plánování workshopů ve školách i firmách a merchandising. Preventivní školení pak probíhá pod taktovkou studentů medicíny a mladých lékařů. Těch se u nás protočilo kolem tří set s tím, že aktuálně je aktivních kolem sto padesáti. Dnes jsou rozeseti v pěti městech Česka, zanedlouho budeme otevírat i šesté, Pardubice, a chystá se taky Bratislava.

Příští týden vám přineseme 2. díl rozhovoru, ve kterém se budeme bavit o postupu při výrobě produktů, hledání dodavatelů, cílovce i pekelných „Vánocích“.

Navigace pro příspěvek

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vložením zprávy souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů