Je to něco málo přes rok, co Ivana Freitag rozjela e-shop Locomotif. Nezastavila ji ani pandemie koronaviru a protože byl o její originální produkty zájem i v zahraničí, rozhodla se s nimi vyrazit do světa. „Jaký je v dnešní době rozdíl poslat něco do Brna nebo do Mnichova? Žádný. Navíc je to určitá výzva,” říká. Zatím nejdál její balíček cestoval do Austrálie.
Vedle zahraniční expanze e-shopu Locomotif jsme si povídaly i o marketingu, spolupráci s influencery, budování brandu, vtipných předávkách zboží zákazníkům nebo speciální kolekci Záchranná brzda. A pokud jste prošvihli první díl našeho povídání, rozhodně to napravte.
Z Facebooku to působí, že vás zákazníci zahlcují fotkami v Locomotif tričkách a mikinách? Asi je zbytečné se ptát, jestli z toho máte radost.
Mám z toho samozřejmě velkou radost. Vždycky, když přijde email nebo zpráva přes sociální sítě s tím, jak jsou lidé spokojeni, mám úsměv na tváři a je to zároveň motor, který mě žene dopředu.
Hrají pro vás sociální sítě velkou roli?
Momentálně ano. Obzvlášť v téhle době, kdy jsou železniční muzea a výtopny zavřené a nekonají se žádné nostalgické akce. Je to vlastně jediný kontakt s našimi příznivci. Zároveň je to pro mě cesta, kudy můžu nechat trochu nahlédnout za naše pomyslná vrata a podělit se o příhody z domácí manufaktury.
Když už jsme u nich, baví mě vaše historky o vtipných předávkách zboží zákazníkům. Můžete vypíchnout tu vůbec nejkurióznější?
Historek je hodně, to je pravda. Asi největší zážitek jsem měla o Vánocích, kdy jsem do e-shopu přidala možnost osobního odběru přímo u nás doma. V den před Štědrým dnem se u nás na ulici u lesa vytvořila dokonce fronta a tím pobavila všechny přihlížející sousedy. Co je taky zajímavé, v minulosti jsem v práci nosila různé uniformy nebo kostýmy. Tyhle Vánoce jsem to ale povýšila, když jsem ve večerních hodinách přes plot předávala balíček v pyžamu.
Chodí vám ze sociálních sítí hodně objednávek?
Asi úměrně tomu, jak je zapnutá reklama. Hodně zákazníků se k nám vrací a přicházejí napřímo – z toho mám vlastně největší radost.
Jak moc je pro vás důležitý marketing?
Marketing je všechno to, co děláte, než prodáte. Každý telefon se zákazníkem, každý email, každá akce na sociálních sítích – a to všechno je nesmírně důležité. Všechno se to snažíme dělat na maximum.
Vedle běžných produktovek ráda používáte i fotky vašeho oblečení na lidech. A často je v pozadí nějaký ten vlak. Kde své modely sháníte?
Vybrala jsem si je a zároveň si oni vybrali Locomotif. Nejvíc fotíme s Honzeeczech a _iam.marta_ z Instagramu. Se všemi, s kým spolupracuji, mě pojí i velké přátelství. Jsou to právoplatní členové týmu Locomotif. Kdykoliv hoří a děláme něco na posledních chvíli, vždycky si najdou čas a jdou do toho.
Kdo má na triku logo a vizuály vašich triček, mikin a dalších produktů?
Roky jezdím na Mělník ke své kamarádce, grafičce Květě. No a sem tam se nám do klábosení mihnul i její syn Ondráš, který právě dodělával studia malby v Ústí. Vždycky se mi jeho nápady líbily, jsou jiné a mají přesah. Je v nich nápad a zároveň řemeslo. Když jsem mu jednou naznačila, co mám za lubem a zeptala se ho, jestli by mi neudělal pár návrhů, podrbal se za uchem a pronesl památnou větu: „Je mi to jasný. Musí z toho kapat volej.“ Od té doby jsme se neviděli, ale už přes rok spolu intenzivně pracujeme. Takže grafickým otcem značky Locomotif a zobrazení lokomotiv z přední strany je Ondřej Jiráska. Druhým mým pilířem, na kterém stojím, je Martin Matys Přikryl alias Matysart. Ten se ke mně přidal v létě při focení triček na Zubačce v Kořenově. V momentě, kdy jsem klečela na zemi a nevěděla, jak to všechno dostat do hledáčku foťáku, přiklekl a pomohl. Od té doby v tom jede s námi. Jeho zobrazení poznáte – je trochu z boku. Oba umělci jsou velmi odlišní a tím pádem se perfektně doplňují. Je pro mě radost a čest s nimi pracovat.
Nedávno jste spustila anglickou verzi e-shopu. Co vás vedlo k tomu ji udělat?
Chybí mi cestování a cizí jazyky, tohle je takové malé spojení se světem. A jaký je vlastně v dnešní době rozdíl poslat něco do Brna nebo do Mnichova? Žádný. Navíc je to určitá výzva. Otevřít e-shop tady v Česku, to zvládne asi každý, ale jít s ním ven už je přeci jen víc práce.
Už vám chodí objednávky ze zahraničí?
Posíláme po celé Evropě. Nejvíc do Německa a do Maďarska. Balíček, který čekala nejdelší cesta, šel do Austrálie.
Na e-shopu máte i speciální kolekci Záchranná brzda, kdy z každého prodaného kusu odvádíte peníze Výboru dobré vůle Olgy Havlové. Proč jste se k tomuhle kroku rozhodla?
Upřímně si myslím, že každý projekt, kterému se trochu daří, unese takovou aktivitu.
Proč jste si vybrala zrovna tuhle nadaci?
Protože jsme se s paní ředitelkou dokázaly rychle domluvit a velice rychle pomoc organizovat.
Který typ dopravy využíváte nejvíc?
Používám jenom Zásilkovnu a jsem s ní naprosto spokojená. Za celou dobu, kdy jsem odeslala skoro 3 000 objednávek, se ztratily jenom dvě, a z toho se pak jedna našla. Líbí se mi i to, že mám jako e-shop dokonalý přehled, kde zásilka zrovna je. Jak software, tak zákaznická podpora fungují na jedničku. Oceňuji i rychlost, kterou Zásilkovna doručuje do zahraničí. Běžně posíláme trička do Maďarska, kde jsou doručená do 24 hodin. Pro mě obyčejného laika naprosto nepochopitelné.
Co je podle vás důležité z hlediska budování brandu?
Nikdy jsem brand nebudovala, takže nevím. Každopádně Locomotif je jako parní stroj – každé kolo a páka umí něco a všechno do sebe musí zapadnout. Jinak se kola netočí. Je to kvalita – jak grafických návrhů, sítotisku nebo textilu, tak i zákaznického servisu, který je na telefonu/ emailu i v momentě, že něco nesedí nebo se něco mění. Buduju brand takový, jaký bych ho chtěla mít, kdybych byla na druhé straně jako zákazník. Držím se hesla „neběžíme sprint, běžíme maraton“.
Hodně se diskutuje o spolupracích firem s influencery a o tom, jestli můžou být úspěšné. Vy jste rozjeli spolupráci s Andym. Jak vám to funguje?
Andyho jsem objevila v době, kdy jsem e-shop teprve budovala. Jako čtyřicetiletá ženská bez jakýchkoliv znalostí jsem dokázala hodiny sedět u jeho videí, kde popisuje lokomotivy a svět kolem nich. Myslím, že je velkým vzorem pro mladé kluky, kterým ukazuje, co všechno se skrývá za tímto povoláním. Bere s sebou diváky na probíhající kurzy, popisuje motory lokomotiv, různé tratě, ale zároveň si dokáže najít čas, aby zodpověděl různé zajímavé dotazy týkající se železnice. Je to youtuber, který prostě umí. Proto jsme neváhali ani chvilku a když nám přišla od Andyho poptávka, jestli bychom mu nepřipravili jeho vlastní merch, šli jsme do toho. Výsledek se opravdu povedl a mám z něj obrovskou radost.
Jaká je vlastně vaše cílovka, co se týká věku?
Naše cílová skupina je věkem neohraničená. Jsou to generace, rodinné klany. Zeptejte se kohokoliv, jestli zná někoho, kdo dělá na dráze. A odpověď vždycky bude „ano“. Jediné, co definuje tuhle skupinu lidí, je láska k železnici.
Které funkcionality na Shoptetu vám nejvíc pomáhají?
Nejvíc mě baví funkce zvonečku v horní liště. Pokud na něm naskakují číslice směrem nahoru, jsem nejšťastnější ženou na zemi.
Využíváte nějaké Shoptet doplňky?
Používám Slevové kupóny, což jsou vlastně dárkové poukazy, a slouží většinou jako pomůcka, když chcete někomu udělat radost a dopřát mu výběr. Dál je to Dárky k objednávce a produktům. Tím, že běží český a anglický e-shop, potřebuji i Synchronizaci skladu, což byl asi největší adrenalin celého roku. Moment, než zmáčknete tlačítko synchronizovat a trnete, jestli operace klapla, nebo máte ve skladu bordel a budete týden uklízet. Naštěstí všechno fungovalo skvěle a úklid se nekonal.
E-shopů je hrozně moc a to, jestli uspějí, ovlivní spousta faktorů. Které jsou podle vás ty hlavní?
Je jedno, jestli je to e-shop nebo vztah dvou lidí. Začátek je většinou lehký a obě strany náramně baví. Ale umění je prokormidlovat celým životem – udržet nastavenou laťku, pořád na tom pracovat a být vždycky o krok napřed před sousedy. Prostě pořád přikládat do kamen.
Co je pro vás ve vašem podnikání nejdůležitější?
Po roce fungování je vidět, že je Locomotif životaschopný a pokud se dobře chytne pod krkem, tak má budoucnost.
Napsat komentář