Pro prodejce výrobků či poskytovatele služeb platí řada pravidel a povinností, které jsou stanoveny mnoha zákony. Zdánlivě vágní pojem “informační povinnost prodejce”, který zakotvuje zákon o ochraně spotřebitele, v sobě však skrývá spoustu méně i více důležitých povinností, o kterých je dobré vědět. Dnes si tak tento pojem představíme společně se zákazem klamavých konání a opomenutí v kontextu označování zboží etiketami a přikládání důležitých informací a návodů.
Není důležité, zda prodáváte své vlastní výrobky, nebo se živíte jejich nákupem a prodejem. Zákon o ochraně spotřebitele zakládá vaši povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků. Zejména důležité je to u těch, jejichž vlastnosti nejsou zjistitelné na první pohled, ale mohou mít vliv na použití výrobku. Co všechno je tedy potřeba v praxi k výrobku přiložit?
Pozor na to – těchto povinností se nemůžete zprostit jen proto, že vám potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce (či dovozce nebo dodavatel). Pokud vám tedy k výrobkům nepřijdou informační letáčky, ale zároveň jsou potřeba, je vaší povinností si je zajistit.
Co všechno musí být na výrobku uvedeno? U různých druhů výrobků se to může lišit, například potravinám, kosmetice a textilu se věnují speciální zákony a posvítíme si na ně v příštích článcích.
Obecně byste však měli na výrobcích uvádět:
K dalším výjimkám pak patří například nemožnost výrobky označit přímo (například nalepit, natisknout, přišít) – jednoduše, pokud to opravdu nejde, musíte dané informace sdělit jiným vhodným způsobem (třeba průvodním letáčkem), nebo je na žádost spotřebitele nebo dozorového orgánu alespoň doložit.
Zákon samozřejmě ukládá i spoustu všeobecných pravidel, která se shodují s pravidly zdravého rozumu – například neodstraňovat ani neměnit označení výrobků a přiložené informace, které vám dodá výrobce, dovozce či dodavatel. Pokud prodáváte použité, upravené výrobky, či výrobky s vadou, je potřeba spotřebitele na tyto skutečnosti upozornit. Musíte je také prodávat odděleně od ostatních, aby nedošlo k záměně. Například v provozovně by měly mít vyhrazeno zvláštní místo.
Nakonec, samozřejmě nesmíte opomenout spotřebitele informovat o konečné ceně včetně daní a poplatků, a to ještě před koupí zboží – ale na to snad nikdo nezapomíná.
A co návody v angličtině? Ty budete muset přeložit. Podle zákona musíte všechny písemné informace poskytnout v češtině, některé vlastnosti pak můžete znázornit srozumitelnými a čitelnými piktogramy. Třeba na kolik stupňů vyprat nový podzimní svetřík nebo že se látka nemá žehlit. To určitě znáte.
S označením výrobku se pojí také klamavá konání nebo opomenutí. Pokud totiž u výrobku uvedete věcně nesprávnou informaci, a on díky této informaci nakoupí, považuje se vaše jednání za klamavé. Stejně tak ale můžete klamat pravdivou informací, pokud je schopna uvést spotřebitele v omyl. Naopak klamavého opomenutí se dopouštíte, pokud opomenete uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě – a právě kvůli neuvedení těchto informací spotřebitel nakoupí. Klamavá konání i opomenutí jsou nejen nezákonná, ale zejména mohou poškodit vaši dobrou pověst. Proto nelze doporučit nic jiného než uvádět správné a úplné informace o všem, co prodáváte, aby byli vaši zákazníci vždy spokojení.
Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. Úpravě reklamací v obchodních podmínkách se tak vyplatí věnovat pozornost. Už dříve jsme psali o tom, kdy zákazník nemůže odstoupit ve 14 denní lhůtě, nebo jak probíhá reklamace mezi podnikateli. Pokud chcete reklamacím porozumět trochu více do hloubky, tenhle článek je pro vás jako stvořený.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Napsat komentář