O tom, že sestrojí kolo přesně podle svých představ snil už na vysoké. „Když jsme pak se ženou čekali dceru, napadlo mě, že bych měl začít s tím výrobně nejjednodušším a nejmenším, což je dětské odrážedlo. Takže jsem vymyslel celoodpružené odrážedlo, které na trhu neexistovalo,“ říká Jiří Marján.
Do rozjezdu firmy Re pello dal půl milionu korun. V cestě za snem ho podpořila jak manželka, tak otec truhlář. Co pro něj bylo na začátku nejtěžší, jak spouštěl e-shop a co ho na podnikání nejvíc baví? Nejen na to jsme se ho zeptali při našem rozhovoru.
Dlouho jste snil o tom, že budete dělat kola, ale dlouho jste k tomu neměl odvahu. Tu vám podle vašich slov dodala tehdy ještě nenarozená dcera. Byl to ten největší impulz?
Jirka: Stoprocentně. Studoval jsem na Technické univerzitě v Liberci a už v rámci studií jsem spolupracoval s různými českými výrobci kol. Tak jsem se k tomu víceméně dostal a v průběhu spoluprací jsem objevoval cesty, které jsou v téhle problematice neprobádané. Viděl jsem, že se to dá celé posunout dál. Výrobci kol ale v té době na mé nápady nereagovali. Neznali je, tak se toho nejspíš báli. A tak jsem začal koketovat s tím, že bych si někdy chtěl vyrobit vlastní kolo, které by bylo podle mých představ.
Jak dlouho to ve vás zrálo?
Jirka: Dlouho. Pořád jsem přemýšlel, jak by se s výrobou kol dalo začít, protože to není jen tak. Potřebujete spoustu peněz, výrobní kapacity a tak dále. Když jsme pak se ženou čekali dceru, napadlo mě, že bych měl začít s tím výrobně nejjednodušším a nejmenším, což je dětské odrážedlo. Takže jsem vymyslel celoodpružené odrážedlo, které na trhu neexistovalo. Jezdil jsem na celoodpruženém kole a vím, že je to zdaleka nejlepší, co se týče jak jízdního komfortu, tak zdraví, protože výrazně redukuje vibrace.
Co pro vás bylo při rozjezdu Re pella nejtěžší?
Jirka: Dělat to na vlastní triko a cítit tu zodpovědnost. Když pracujete ve velké firmě a uděláte nějaký průšvih, firma vás přikryje. Což tady, a s tím jsem na začátku trochu bojoval, prostě není. Hodně jsem si to uvědomoval a dost mi pomohlo, že jsem to dělal pro své dítě, takže jsem ke všemu přistupoval nanejvýš zodpovědně.
Dá se říct, že Re pello je to pro vás splněný sen?
Jirka: Určitě, i když ten sen zatím teprve začíná. Moje filozofie je, že budu dělat kola pro dceru. Jak poroste, měla by růst i naše značka v oblasti cyklistiky. Teď připravujeme následovníka odrážedla, šlapací kolo. Taky celoodpružené. Představili jsme ho loni na podzim na Designbloku. Tehdy to byl první prototyp, měl jsem jediný kus. V tuhle chvíli je na světě desetikusová série, kterou mají mí kamarádi s dětmi a testují. Designově a konstrukčně už je všechno uzavřené, teď už jen čekáme na potvrzení termínu ve zkušebně, abychom ho tam mohli dát.
Jaká byla reakce okolí a vaší rodiny na váš nápad, že chcete vyrábět kola? Podpořili vás?
Jirka: Začínal jsem s tátou, protože je truhlář a má doma dílnu. Takže jsem využil části jeho výrobní kapacity plus jsem zainvestoval do počítačem řízeného stroje. V první fázi jsem měl největší kontakt právě s tátou, který je celkem pesimista, ale podpořil mě. Pomohl mi vyrábět a hlavně mi předal zkušenosti ohledně dřeva, protože já mám blíž ke kovům. To on mi otevřel cestu k tomu, abych to dokázal vyrobit. A hodně mě podporovala i moje žena.
Bára: Já jsem tomu věřila od začátku. Věděla jsem, že Jirka ví, co dělá. Podpořila jsem ho i proto, že mám sama ráda svobodu v práci a chtěla jsem, aby dělal to, co ho baví.
Kde jste pracoval dřív?
Jirka: Pracoval jsem v Dražicích ve firmě, která vyrábí ohřívače a zásobníky teplé vody. Patří pod koncert Nibe, švédského giganta v oblasti tepelné techniky. Odešel jsem odtamtud v roce 2014, když byl dceři Pepče rok. Bára byla na mateřské a dohodli jsme se, že se vystřídáme. V tom spočívá největší její podpora – nebo já to tak aspoň vnímám a jsem za to vděčný – že byla ochotná vyměnit se se mnou v roli živitele rodiny, což vlastně dělá doteď. S Pepčou jsem byl na mateřské dva roky, než šla do školky. A u toho jsem tak nějak rozvíjel Re pello.
Ne všechny děti jsou tak hodné, že by se při mateřské dalo ještě něco dělat.
Jirka: Zrovna Pepča je docela divoká, potřebuje hodně péče. Ale my jsme se u ní s manželkou střídali. Měl jsem i volné dny, kdy jsem se věnoval právě Re pellu.
Můžete porovnat práci v Dražicích a Re pello?
Jirka: Teď je to samozřejmě lepší, protože mám větší svobodu. Práce v korporaci je o něčem jiném. Často se stane, že v rámci firmy narazíte na nějakou bariéru. Může jít třeba o politické téma, které už z nějakých důvodů nejde překonat. I když tahle lokální pobočka nebyla nic obrovského. Šlo o střední podnik, kolem 500 lidí. Každopádně teď jsem spokojenější. I když pořád řeším spoustu nových věcí, se kterými jsem se nikdy předtím nesetkal.
Co konkrétně?
Jirka: Třeba to uvědomění si zodpovědnosti, jak už jsem říkal. Nebo obchod. Předtím jsem byl v rámci firmy ve střetu s obchodníky. Oni chtěli něco pro své zákazníky a já to musel udělat. Kolikrát naslibovali hory s horákama, jak to obchodníci někdy dělaj, a my si pak ťukali na čelo, že to nejde vyrobit nebo že na to nemáme technologie. Teď si obchodníků vážím. Změnil jsem na ně pohled, protože sám vidím, že není vůbec jednoduché něco prodat. Taky je to svým způsobem umění, člověk k tomu potřebuje jak předpoklady, tak vzdělání.
Co vás nejvíc baví na podnikání, když to porovnáte se zkušeností z korporace?
Jirka: Jednoznačně svoboda. Že si můžu dělat, co chci. A to, co si vymyslím, můžu dovést až do stádia výroby a prodeje a dostat to až k zákazníkům. Pak tedy samozřejmě záleží, jestli jsem měl nebo neměl dobrý odhad – jestli to zákazníci budou chtít, jestli pro ně bude přijatelná cena, jestli zvolím dobrý způsob prezentace a tak dále.
Kdy jste spouštěl e-shop?
Jirka: V roce 2015 jsem začínal s řešením od fajn-eshop. Spouštěli jsme ho těsně před Designblokem, kde jsme poprvé představili odrážedlo. Našemu designérovi se ale od začátku nelíbil, tak řekl, že navrhne vlastní e-shop. Postavil ho na systému Drupal, což bylo šíleně komplikované pro jakékoliv editace. A stejně tak pro dělání faktur. Vždycky mi z toho třeštila hlava. I proto jsem byl vážně rád, když jsem našel Shoptet. Na něm jedeme od loňského dubna a musím říct, že jsem s ním maximálně spokojený. Snažím se pořád optimalizovat činnosti a nikdy mě nebavila ta byrokracie kolem – vystavování faktur, sledování objednávek. Díky vám je to ale snadné. Výborná věc je například párování plateb. Nemusím se pořád přihlašovat do banky – jenom kliknu, vyskočí zelenej puntík, takže vím, že je objednávka zaplacená. Shoptet je oproti Drupalu naprosto uživatelsky easy a navíc máte super podporu. Jakmile něco napíšu, za chvilku mám odpověď.
Kolik peněz jste musel investovat do rozjezdu Re pella?
Jirka: Bylo to asi půl milionu.
A teď vás uživí?
Jirka: Neuživí, protože všechno investujeme zpátky. Tím, že vyvíjíme nový produkt, je kolem toho spousta práce a investic. Navíc neobsahuje žádný sériový komponent, všechno si vyrábíme nebo necháváme vyrábět sami. I proto jsou náklady na prototypy dost vysoké. Nad rámec Re pella jsem ještě zaměstnaný na Technické univerzitě v Liberci, kde cvičím dva předměty. Většina se týká konstrukce nákladních a osobních automobilů, já do toho trochu vnáším ty dvoukolové věci. Snažím se studenty zaujmout. A celkem se mi to snad daří – už jsem měl dva, kteří jako diplomovou práci rozpracovali témata na vědecké konstrukční úrovni, co se týká kol. Takže je inspiruju a taky vlastně tímhle způsobem hledám spřízněnou duši.
Co se týká nových produktů, vedle kola chystáte ještě další, že?
Jirka: Ano. Vedle Pepči mám teď kolem sebe spoustu dalších dětí z rodiny i od kamarádů, a tak nějak jsem si uvědomil, že je potřeba rozvíjet nejen tělo, ale taky ducha. Že děti potřebují i hračky, se kterými si vyhrajou doma. Na letošním Designbloku budeme představovat odrážecí autíčko. Nebude zlepšovat jen motoriku, ale hrajeme si taky s nějakými doplňky, takže by mělo rozvíjet i fantazii dětí. Zatím musím říct, že to tak funguje. Máme doma jeden kus, který zkouší Pepča. Převáží v něm plyšáky a panenky, občas jede na nákup. Nemyslím do obchodu, ale má doma takový malý krámek s různými věcmi. Zase se rozvíjí jiným směrem.
Kdy odrážecí autíčko pošlete do světa?
Jirka: Na podzim – tak, aby bylo k dostání na vánočním trhu.
Napsat komentář