„Největší motivací jsou pro nás reakce zákazníků. Stačí jeden člověk, kterého náš obsah nebo třeba diář nějakým způsobem ovlivní. Z toho pak máme největší radost,“ říká sesterská blogerská dvojka A Cup of Style.
Nicole a Lucka z A Cup of Style jsou v českém blogerském světě pojmem. Ne nadarmo už jejich videa na YouTube posbírala přes 44 milionů přehrání. Zatímco dřív je živily hlavně spolupráce s firmami, dnes jim slušně vydělává i e-shop, který před rokem a půl rozjely na Shoptetu.
V 1. díle našeho rozhovoru jsme se bavily hlavně o samotném zakládání e-shopu, ladění produktů, balení a odesílání zásilek i o tom, proč věci nedelegují, ale snaží se všechno dělat samy. Tentokrát jsme se zaměřily například na motivaci, komunikaci se zákazníky nebo sklad.
Co je vaše největší motivace?
Nicole: Určitě reakce zákazníků. Komentáře a fotky, třeba i s produkty. On stačí jeden člověk, kterého – jak obsah, který publikujeme, tak třeba diář – nějakým způsobem ovlivní. Z toho pak máme největší radost. Například jsme udělaly video o tom, jak zvládnout prezentaci – jak se na ni připravit a nebýt z ní nervózní… Na jednu diářovou autogramiádu pak přišla slečna, která nám řekla, že dva dny po zveřejnění videa měla ve škole prezentaci a díky němu to skvěle zvládla. Hrozně nás to potěšilo, protože právě díky tomu všechno dává smysl.
Lucka: Zní to trochu jako klišé, ale chceme dělat to, co nás baví. A jsme rády, že to tak máme. Z ničeho jsme si vybudovaly vlastní pracovní pozice, což je úplně neuvěřitelné. Když jsme před nějakými dvanácti lety zakládaly blog, tak jsme o ničem takovém ani nesnily. Vůbec jsme tehdy netušily, že by se tím někdy někdo mohl živit, ale postupem času se to vyprofilovalo tak, že je z toho dnes naše plnohodnotná práce. A je úžasné, že se každý den můžeme věnovat tomu, co nás baví. I když ne všichni to chápou a občas nám píšou, že bychom konečně měly začít dělat něco normálního.
Potkáváte lidi s vašimi produkty?
Lucka: Občas a máme z toho vždycky velkou radost. Třeba když jdeme po ulici a vidíme člověka s našim batůžkem.
Nicole: Ano, je to krásný pocit, ale vždycky se hrozně stydíme. V tu chvíli bychom se nejradši někam schovaly a jenom toho člověka pozorovaly. Hlavně máme radost, že se naše věci opravdu používají. S diáři pořádáme různé autogramiády a když pak vidíme, že lidé chodí nejen s těmi novými, ale i se starými, které mají celé popsané… Těší nás, že neskončí po dvou dnech v šuplíku.
Lucka: Na e-shopu nás hodně baví i byznysovější stránka podnikání. Dokud jsme dělaly jen obsah a nějakou tu spolupráci, nemusely jsme nad tím přemýšlet tolik jako teď, kdy jsme Nikču jmenovaly do role finanční ředitelky. Teď už je potřeba všechno počítat, zjišťovat informace o účetnictví a tak dále. Už se to podle mě blíží té normální práci.
Zaujala mě titulka vašeho motivačního diáře. Z kolika návrhů vlastně vybíráte?
Lucka: Každý rok máme od naší grafičky Báry čtyři návrhy na titulku. Z nich pak dáváme hlasovat lidem. Ti vyberou finální, kterou zrealizujeme. Dělaly jsme to tak letos i loni. U prvního diáře jsme to rozhodly my, ale přijde nám, že tohle je taková hravější cesta.
Ale zase musí být těžké, když máte svého favorita a lidé vyberou jiný návrh.
Nicole: Naštěstí si to sedlo. Ony se nám totiž líbí už ty čtyři návrhy od Báry. Tentokrát byl ale proces celkem vtipný. Hrozně se nám líbil už ten úplně první návrh. Říkaly jsme si – to je přesně ono. Přesně to, co jsme chtěly. Přesto jsme ji ale poprosily, aby nám ho rozpracovala na čtyři varianty, abychom se ujistily, že už to nejde posunout někam dál. A ve výsledku dopadl ten původní návrh nejhůř – jak podle nás, tak podle hlasování lidí.
Lucka: Z jasného vítěze tak nakonec vzešlo něco ještě daleko lepšího. Což jen potvrzuje, že je to vždycky proces, který chvíli trvá.
Kdo všechno je ve vašem týmu?
Nicole: Diář vydáváme s nakladatelstvím #booklab, což je odnož Slovartu. Tam spolupracujeme s Ondrou, což je něco jako produkťák a salesák. Zařizuje nám pak i celou distribuci, protože diář se kromě našeho e-shopu prodává i v knihkupectvích. Pak děláme s grafičkou Barčou a Marií, která nám dává pozor na texty. Ty jsou sice v naší režii, ale konzultujeme s ní témata plus nám pak navrhuje stylistické úpravy. Z nakladatelství jsou zapojeni ještě další lidé, ale tohle je ten hlavní tým.
Kde máte sklad?
Lucka: Udělaly jsme ho z našeho bývalého dětského pokojíčku.
Nicole: Ono je navíc složité to, že diář je na rok 2019, takže v lednu je skoro poslední měsíc, kdy se dá prodávat. A hledat sklad, nebo ho pronajímat na 4 měsíce, nebylo úplně perspektivní. Proto jsme to zatím vyřešily takhle.
Lucka: Loni jsme si poprvé diáře prodávaly samy a přemýšlely, jak to celé udělat. Nechtěly jsme utrácet spoustu peněz za sklad, nebo za to, že nám to bude někdo balit a odesílat. Chtěly jsme si to vyzkoušet samy. Teď už víme, že třeba příští rok, pokud to budeme dělat v podobném množství, už asi takovouhle službu budeme poptávat.
Na e-shopu vám visí zpráva, že z časových možností objednávky odesíláte vždy jednou za týden.
Lucka: Často cestujeme, takže jsme to tam pro jistotu takhle napsaly. Aby lidi počítali s tím, že může balíček dorazit třeba až za týden. Ale většinou je stíháme odesílat i dvakrát, třikrát týdně.
Zajímá mě proces kolem produktů. Jak vznikaly například trička nebo tašky? Měly jste nápad a šly s ním za někým, kdo ho dokázal realizovat?
Nicole: Přesně tak. Máme tři holčiny, které nám pomáhají s grafikou. Barča dělá titulku diáře a sází ho. Pak spolupracujeme s Karolínou, která je skvělá v letteringu a navrhovala nám i logo. A pak ještě s Kamilou, to je zase úžasná ilustrátorka a kreslila nám například batůžky a další věci. Vždycky, když máme nápad na nový produkt, tak jednu z nich oslovíme, a co nejpřesněji ji popíšeme, co bychom chtěly a jak by to mělo vypadat. Pak to ladíme a následně zadáme výrobu podle toho, co je to za produkt. Ohledně papírenských věcí spolupracujeme s víc tiskárnami. Co se týká tašek a batůžků – jde o produkty, které už jsou ušité, a my je necháváme potisknout.
Jsou české výroby?
Lucka: Ne, zahraniční. Ale kvalitní, to je naše priorita. Spolupracujeme s fair trade značkami. Přemýšlely jsme nad tím, že bychom zaměstnávaly vlastní švadleny, ale zjistily jsme, že by pro to pro naši cílovku prostě bylo moc drahé.
Nicole: Navíc pořád chceme jednoduché běžné střihy, takže je mnohem jednodušší podívat se na hotové tričko a vědět, že ho takhle chceme. Než ve finále ladit podobný střih.
Váš e-shop jede na Shoptetu, o vlastním řešení jste neuvažovaly?
Nicole: Ne, to by vyšlo hrozně draho.
Lucka: Pro nás byl na začátku e-shop jenom takový doplněk. Místo, kde si budeme prodávat naše věci, protože jsme je nechtěly mít jen připnuté na Instagramu. Chtěly jsme to mít pořešené tak nějak oficiálně.
Nicole: U Shoptetu je navíc super, že se na něj dá napojit Zásilkovna, Balíkonoš… Že se rovnou generují faktury a další věci. Řešit tohle po vlastní ose by bylo opravdu na dlouho.
E-shopy u nás mají i další youtubeři – třeba Kačka Lustigová alias My Cooking Diary nebo Shopaholic Nicol, která u nás prodávala kulichy. Radíte si nějak?
Nicole: S holkama se bavíme a řešíme to.
Lucka: S Kačkou jsme si radily například ohledně toho, jak pojmenovat záložky, jak formulovat e-maily a tak dále.
Který e-shop je váš nejoblíbenější? Ze kterého čerpáte inspiraci?
Lucka: Já hodně brouzdala po papírnických e-shopech – chtěla jsem vidět, jak mají nafocené produkty, jak se prezentují a tak. Hodně se mi líbí značka Kikki-K. To je pro mě zdroj inspirace.
Nicole: Já se často ztrácím na ZOOTu. (smích) Vždycky to tam musím všechno proklikat. A pak mám ráda různé obchody s doplňky do bytů – třeba Belarose, Bonami a podobně.
Zákaznická zkušenost je dnes úplně zásadní. Kolikrát se stane, že e-shop udělá chybu a ve výsledku – pokud se k tomu dobře postaví – z toho vytěží ještě lepší vztah se zákazníkem.
Lucka: Je to tak a samy jsme samozřejmě přístup k zákazníkům hodně rešily a řešíme. Občas to opravdu není lehké a pro nás je to navíc těžší v tom, že jsme vidět veřejně. I když není chyba na naší straně, snažíme se všechno řešit s co největším klidem a mít nadhled. Přestože bychom někdy některému zákazníkovi nejradši řekly, že jeho chování už není normální. Ale musíme to holt ustát. E-shop máme hodně prozákaznicky orientovaný.
Můžete vybrat 3 věci, které jsou podle vás nejdůležitější pro to, aby byl e-shop úspěšný?
Lucka: Podle mě rozhodně přehlednost – zákazník se v e-shopu musí dobře orientovat, najít produkty, které hledá, jednoduše objednat… A pak samozřejmě samotný vzhled. Důležitá je i komunikace při odesílání zásilky. Když se nám například stane, že jsme v zahraničí a s objednávku se delší dobu nic neděje, hned nám lidi píšou, co je s jejich balíčkem. Takže je důležité, aby byli informovaní o každém kroku své objednávky. Tohle řeší automatizované e-maily.
Nicole: A ještě bych na seznam důležitých věcí přidala dostupnost různých možností dopravy a zaplacení balíčku. Jakmile to začne být moc složité a drahé, zákazníci odcházejí jinam. Nám se třeba hodně dobře osvědčila Zásilkovna. Vyberete si nejbližší pobočku po celé republice nebo na Slovensku a dojdete si tam ve chvíli, kdy se vám to hodí. Nemusíte čekat půl dne doma…
Lucka: Navíc nemáme nejlepší zkušenost s kurýry. Lidé nám už kolikrát psali, že jsou nepříjemní. Špatné je, že s tímhle nic nenaděláme, ale zkušenost z nákupu to ovlivní. I kvůli těmto situacím je pro nás důležitá zpětná vazba. Ptáme se zákazníků na to, jak jim balíček přišel, jestli proces proběhl bez problémů… Potřebujeme zpětnou vazbu pro to, abychom se mohly dál zlepšovat.
Zaujala mě vaše soutěž, kdy vám lidé posílají fotky s diářem a vy každý měsíc jednu vyberete a vyhlásíte vítěze. Která fotka vám udělala největší radost?
Lucka: Jedna slečna nám poslala fotku s diářem ze svatby s popiskem: Plánujeme společnou budoucnost. Už jen to, že někoho napadne vzít si náš diář na svou svatbu a vyfotit se s ním ve svatebních šatech…
Nicole: To nás hodně překvapilo a potěšilo.
Napsat komentář