Lucie Kunčarová patří k ženám, které své podnikání rozjely na mateřské. Její syn Vojta byl totiž až překvapivě hodný. Pořád spal, takže řešila, co s volným časem a začala vyrábět originální dorty – ručníkové, plenkové, pro děti.
Nejdřív to dělala jen tak pro zábavu, zájem lidí ale překonal její očekávání, a tak se do toho nakonec vrhla naplno. Založila firmu dortNEdort, spustila e-shop na Shoptetu a dnes připravuje a rozesílá i 20 dortů denně.
A přečtěte si i 2. část rozhovoru, ve které řešíme výběr dodavatelů, slovenskou expanzi a prozákaznický přístup. Ten paní Lucie bere jako jednu z klíčových věcí, ne nadarmo ji na Heurece doporučuje 100 % zákazníků.
Jak je to dlouho, co jste spustila dortNEdort?
Budou to tři roky, i když tehdy jsem dělala dorty spíš jen pro kamarády a známé, takže ještě nešlo o to opravdové spuštění.
Vzpomínáte ještě na svůj první vyrobený dort?
Vzpomínám, a moc dobře. Dělala jsem ho pro mého bráchu, když se mu narodila holčička. Moc se líbil, ale rozpadl se v autě cestou domů. Když pak přišel manžel s tím, abych udělala dort jeho kolegovi, kterému se narodilo dítě, tak jsem nejdřív odmítla. Jednoduše jsem si na to netroufla. Ale pak jsem mrkla na internet, jak dorty dělají ostatní, a řekla si, že to zkusím. Nakonec dort dopadl dobře a měl úspěch. Pak přišly další – pro kamarády, rodinu… Ale nechtěla jsem zůstat jen u plenkových dortů, tak jsem vyrobila papírový korpus, který dort zpevní, a zároveň díky němu můžu vytvářet různé ručníkové dorty s nejrůznějšími náplněmi.
Co vás vedlo k tomu vrhnout se do podnikání?
Byla jsem na mateřské a Vojtík byl zlaté miminko. Pořád spal a já měla najednou spoustu volného času. Takže jsem začala uvažovat nad tím, že bych to zkusila… Jako první jsem vymyslela název, založila facebookové stránky a dala na ně pár nafocených dortů. Lidem se líbily, přišlo několik dotazů. A tak jsem si řekla, že do toho půjdu.
Šla jste do toho sama nebo jste měla nějaké pomocníky?
Na začátku jsem všechno dělala sama. Měla jsem dost času, tak mi přišlo zbytečné to někomu zadávat a hlavně jsem chtěla všechno vyzkoušet. Už když jsem řešila doménu, logo nebo webové stránky, tak mě to bavilo, protože takhle jsem byla zvyklá normálně fungovat v práci.
Kde jste pracovala předtím?
Dlouho jsem dělala v bankovnictví. Když mi bylo devatenáct, začala jsem při studiu pracovat na pobočce Komerční banky. Tam jsem strávila dva roky a pak přešla do marketingového oddělení, kde jsem dělala produktového manažera pro spotřebitelské úvěry. To už byla velká zodpovědnost. Pak jsem dělala produktového manažera na finanční trhy, v tom jsem se ale vůbec nenašla, po roce jsem dostala nabídku ze Citibank, a tak jsem se vrátila zpátky ke spotřebitelským úvěrům.
Jedním z motivů, proč se matky na mateřské vrhají do podnikání, bývá skloubení práce s péčí o děti. U vás to bylo podobně?
Určitě to byl jeden z hlavních důvodů. I když jsem to ze začátku brala jen jako zábavu a nečekala, že by to pro mě jednou mohla být práce. Ale tím největší motivem pro mě je radost lidí. Tohle jsem v bankovnictví nezažila. Dnes mi skoro každý den přijde děkovná SMSka nebo e-mail. Včera mi v půl osmé večer volal pán a děkoval za dort. Dalším motivem je samozřejmě i to, že chci trávit co nejvíc času s Vojtíkem. A co se týká skloubení práce s péči o něj – takhle to jde krásně. Kdybych měla někde dělat od osmi do pěti, bylo by to daleko složitější. Podnikání mi dává daleko větší svobodu.
Musela jste do rozjezdu podnikání investovat hodně peněz?
Naštěstí jsem měla dost našetřeno, protože jsem věděla, že mě čeká mateřská a chtěla jsem se zajistit předem. Část téhle rezervy jsem použila na start podnikání, ale nebyla to až tak velká investice. Nemusela jsem nakupovat hromady věcí, které by mi ležely na skladu. To mám až teď, protože mám velké portfolio produktů. Ale na úplném začátku to bylo pár dek, všechno se dalo rychle objednat.
Kdy jste spouštěla e-shop?
Loni v dubnu. Přecházela jsem z Wixu, kde jsem byla zhruba rok. Měla jsem tam sice málo návštěv, ale hodně z nich objednalo. Lidi se vraceli a navíc mě doporučovali svým známým. Ale když jsem se do toho zapojila víc, přidala PPCčka a reklamy na Facebooku, přestal objednávkový formulář stačit. Chodilo víc a víc objednávek a já potřebovala regulérní e-shop. Tak jsem zkusila Shoptet, protože jsem na něj měla dobré reference. Během jednoho dne jsem byla schopná všechno nastavit. I s těmi hroznými fotkami, co jsem tehdy měla. Šlo to rychle. Příchod na Shoptet byl pro dortNEdort první zlom. Druhý byl ten, že jsme postavili velkou dílnu.
Většina lidí začíná dílnou v obýváku, nebývá to moc oblíbená fáze.
Byla otřesná. Bedny, špendlíky, deky, pleny a ručníky jsme měli všude. Toho materiálu jsou strašná kvanta, nikdo vám to nedodá po jednom kuse. Ale teď je to super, už to má řád. Navíc mi manžel v dílně udělal ze dřeva hezké pozadí, takže teď všechny dorty fotím tam a vypadá to mnohem líp.
Trvalo vám dlouho, než se e-shop rozjel?
Ne, bylo to hodně rychlé. Podle všech vašich návodů jsem přenastavila všechny popisky asi natolik dobře, že jsem hodně vyletěla ve vyhledávání. To, co jsem nedokázala na Wixu za 2 roky, jsem na Shoptetu dokázala za 3 měsíce, což pro mě bylo neuvěřitelné. V organickém vyhledávání na Googlu jsem se rázem dostala na první, maximálně druhé stránky.
Proč jste si vybrala Shoptet?
Chtěla jsem čistý, jednoduchý design. Myslím takový ten hezky jednoduchý. A přesně to Shoptet má. Moje šablona je krásně čistá, ani v ní nemám postranní menu. Vyzkoušela jsem si vás na měsíc zadarmo a měla jasno. Když se kouknu na vaši konkurenci… Hodně rychle jsem věděla, že tudy cesta nevede. Pro mě bylo důležité hlavně to, abych mohla e-shop upravovat sama. Abych lidem mohla rychle odpovídat. Nebo když něco potřebuju stáhnout z e-shopu, tak to ihned udělat a ne někomu volat a dlouze to s ním řešit. S Shoptetem se mi pracuje krásně, ta administrace je naprosto intuitivní.
Jak dlouho vám trvalo udělat první dort a jak dlouho ho děláte teď?
Je to obrovský posun, doslova z hodin na minuty. Teď mi kolikrát lidi zavolají, že se pro dort zastaví u nás v Úvalech, ale že ho potřebují už za 20 minut. Dřív bych to neměla šanci stihnout, teď už to zvládám s přehledem.
Kolik dortů uděláte za měsíc?
Přes sto padesát. Teď někdy posílám i 20 dortů denně, je to masakr. Já mám navíc takovou vlastnost, že neumím říkat ne. I když teď už se mi to konečně povedlo a byla to velká úleva. Minulý týden jsme měli kvůli inventuře trochu omezenou výrobu. Dávali jsme to vědět i lidem, ale jedna paní stejně zavolala, že potřebuje dort ještě ten den. Musela jsem ji odmítnout, ale vzala to naprosto v pohodě.
S tím vaším neříkáním ne asi souvisí i to, že se občas do práce musí zapojit manžel.
Je to tak. Taková situace nastává ve chvíli, kdy je toho opravdu moc. Nebo když odjedu k našim a lidi volají, že potřebují dort. To si pak s manželem voláme přes Facetime a já mu říkám, co má kam dát. Je šikovnej, jen balení do celofánu nemá rád. (smích)
Napsat komentář