Certifikace kosmetiky: velký průvodce pro začínající výrobce

Pro mnoho lidí může být výroba vlastní kosmetiky splněným snem. Aby ne, míchat kvalitní suroviny a přidávat rozmanité vůně může být uspokojující a tvořivá práce. Pokud do toho ale chcete skočit se vším všudy a začít své výtvory prodávat, nevyhnete se formalitám.

Certifikace kosmetiky je jednou z nich. Aby toho nebylo málo, certifikací je na trhu opravdu hodně a vyznat se v nich není snadné. Proto si je dnes detailně představíme a řekneme si, jaký je v nich rozdíl.

První kroky – živnost a provozovna

Začneme pěkně od začátku, pro ty, kteří se nacházejí teprve na startu své výrobní kariéry. Jak už asi tušíte, nevyhnete se pořízení živnostenského listu. Pro výrobu kosmetiky nepotřebujete žádnou odbornou kvalifikaci. Vystačíte si s živností “Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků”, která patří do režimu volných živností. Tu si za poplatek 1000 Kč obstaráte na vašem živnostenském úřadě. Pokud už živnost máte, stačí si tento řádek zajít zdarma doplnit. A co dál? Čeká vás také schválení provozovny, tedy místa, kde budete kosmetiku vyrábět. Připravte se na vyběhání spousty souhlasů a povolení, vypracování požárně bezpečnostního řešení stavby a doložení hromádky dokumentů. Ale o tom zase někdy jindy.

Povinná certifikace kosmetiky aneb zhodnocení bezpečnosti kosmetického přípravku

Další trable nastanou až v okamžiku, kdy se rozhodnete začít své výrobky opravdu prodávat. K tomu si musíte obstarat takzvané zhodnocení bezpečnosti kosmetického přípravku ve vztahu ke zdraví fyzických osob. Jedná se o povinnou zkoušku, které se nemůžete nijak vyhnout. Může ji provádět jen fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie, chemie nebo v příbuzných oborech se zaměřením na toxikologii, a to v rozsahu zkoušek stanovených v § 29 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zní to složitě, že? Horší je, že seznam takových osob bohužel neexistuje a tak vám nezbývá nic jiného, než se obrátit s dotazem na Státní zdravotní ústav, konkrétně na Národní referenční centrum pro kosmetiku. Tam vám mohou buď testování nabídnout, nebo vám doporučí další místa, na která se s testováním můžete obrátit. 

Připravte se na to, že certifikace každého jednotlivého výrobku stojí několik tisíc korun. Certifikace nové řady produktů vás tak může vyjít až na několik desítek tisíc. Ke každému výrobku budete potřebovat doložit složku plnou dokumentů. Kromě názvu, složení a dalších detailů i bezpečnostní listy každé suroviny, která se ve výrobku nachází. Bezpečnostní listy obsahují detailní popis suroviny, takzvané CAS číslo a procentuální zastoupení podsurovin, pokud surovina nějaké má. Pak vás čeká příprava procentuální tabulky, do které sepíšete latinské názvy surovin, CAS číslo, procentuální zastoupení ve výrobku, procentuální zastoupení podsurovin a samotné suroviny. A to pořád není všechno.

K certifikaci dále dokládáte výrobní postup, texty k etiketám, seznam alergenů a text složení – latinské názvy surovin sestupně od té, která je ve výrobku obsažena nejvíce, až po tu, které se v něm objevuje nejméně. O tom, jak připravit etikety ke kosmetice, jsme si říkali v minulém článku. No a nakonec nesmíte zapomenout přiložit vzorek a obrnit se trpělivostí. Na výsledky si počkáte přibližně 3 měsíce.

A co dál?

Zhodnocení dopadlo dobře, mikrobiologické, dermatologické i zátěžové testy prošly na jedničku? Pak vás čeká ještě poslední povinný krok, a to registrace do CPNP – do bruselského systému notifikace kosmetických přípravků. Ze systému je každému výrobku přiděleno vlastní číslo. Teď už jen vyrobit první šarži, vytisknout etikety a vrhnout se na samotný prodej. Nebo ne?

Nepovinné certifikace kosmetiky

Certifikace kosmetiky jsme pro účely tohoto článku rozdělili na povinné a nepovinné. Zatímco povinná certifikace kosmetiky, kterou jsme si představili výše, je pouze jedna, těch nepovinných existuje velká spousta. Liší se nejen názvy, ale také podmínkami pro získání nebo jednorázovými či pravidelnými poplatky. Dnes si představíme ty nejčastější, se kterými se můžete na českém trhu setkat.

Certifikovaná přírodní kosmetika a biokosmetika: CPK a CPK bio

České certifikáty, které uděluje Kontrola ekologického zemědělství, na jejíž stránkách najdete také podmínky a žádost o zařazení do programu. Výrobek, který žádá o CPK certifikát, nesmí obsahovat synteticky získané parfémy, ropné látky (minerální oleje, parafíny a vazelíny), syntetické konzervační složky, syntetická barviva a vybrané tenzidy. Nesmí se v něm objevit ani živočišné složky kromě včelího vosku a alkoholů ovčí vlny, suroviny vyrobené pomocí geneticky modifikovaných organismů a chemické UV filtry. Pokud chcete získat CPK bio, alespoň 20 % výrobku musí být z biosložek, jejichž původ můžete doložit certifikátem organizace provádějící kontrolu ekologického zemědělství.

Vegan certifikát

Poměrně známý certifikát, který najdete nejen na kosmetice, ale také na potravinách nebo oblečení. Díky němu zákazníky ujistíte, že vaše produkty nebyly testovány na zvířatech a k výrobě nebyl použit žádný živočišný produkt. Tento certifikát můžete mimo jiné získat jen tehdy, když nepoužíváte geneticky modifikované suroviny. Uděluje ho The Vegan Society.

HCS leaping bunny

Známý a jediný celosvětově platný certifikát pro výrobky, které nejsou testovány na zvířatech. Zatímco v Evropě je testování na zvířatech zakázáno, v jiných zemích je povinné. Výrobci, kteří dodávají i do takových zemí, testují, přestože do zemí se zákazem testování dodávají netestované šarže. HCS, neboli Humane Cosmetics Standard, je certifikát pro firmy, které žádné ze svých výrobků netestují, i přestože pak do zemí s povinným testováním své výrobky nedodávají. Certifikát HCS můžete v Česku získat skrze organizaci Svoboda zvířat

Cruelty-free

Certifikát, který uděluje jedna z nejznámějších organizací na ochranu a boj za práva zvířat, PETA. Je typický zejména pro americký trh a má dvě varianty: Global animal test-free a Global animal test-free and vegan. Za získání certifikátu zaplatíte jednorázově 350 dolarů. Veškeré podmínky k získání certifikátu najdete na stránkách PETA.

Natrue

Trochu méně známý certifikát neziskové organizace True Friends of Natural and Organic Cosmetics, která sídlí v Bruselu. Produkty s certifikátem Natrue musejí obsahovat minimálně 75 % přírodních látek. Certifikát má ale další přesah – v potaz bere i ekologicky šetrné balení a výrobu s ohledem na životní prostředí. 

Ecocert

Certifikát Ecocert je jeden z nejpřísnějších. Žádat o něj můžete jen v případě, že vaše výrobky obsahují minimálně 95 % ingrediencí přírodního původu a alespoň 50 % z nich pochází z ekologického zemědělství. Detaily se dozvíte na stránkách Ecocert group

Méně známé certifikáty

Na trhu existuje velká spousta méně známých certifikátů, na které ale v Česku moc nenarazíte. Mezi ně patří například Natur Kosmetik, BDIH, USDA Organic, Cosmetique BIO, ECOGARANTIE, ECO CONTROL a další. 

Certifikáty jako cesta k zákazníkovi

V posledních letech roste obliba přírodního složení, vegan a bio produktů. Pokud vaše výrobky splňují kritéria nepovinných certifikací, určitě nad nimi popřemýšlejte. Vzhledem k tomu, že složení kosmetiky musí být na obalu uvedeno latinsky a většina lidí v něm číst neumí, je výhodné kosmetiku opatřit certifikátem, který tak rozhodování o koupi výrazně urychlí. 

Zdroje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1223/2009

Blog výrobce kosmetiky Puaree.cz

Mohlo by vás zajímat:

Navigace pro příspěvek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním zprávy souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů