Co musí obsahovat etiketa potravinového výrobku?

Chystáte se v e-shopu prodávat potraviny vlastní výroby? Pak vás rozhodně nemine příprava etiket. I když to nevypadá jako žádná věda, ve skutečnosti obsah etiket potravinových výrobků upravuje 46stránkové nařízení Evropského parlamentu. Co vše musí etiketa obsahovat? 

V minulém díle jsme si představili informační povinnost prodejce, tedy co všechno je potřeba na výrobku, který prodáváte, uvádět. Tato obecná pravidla však rozvádějí prováděcí předpisy a některým specifickým odvětvím se věnují i nařízení Evropského parlamentu, která úpravu unifikují pro celou Evropskou Unii. Kromě kosmetiky a textilu se jedná i o potraviny. Pokud tedy zvažujete vyrábění a prodej vlastních potravin, třeba skvělého rodinného receptu, tento článek je právě pro vás. Na etiketu rozhodně nezapomeňte přidat tyto údaje:

1. název potraviny;
2. seznam složek, tzn. složení;
3. každou látku, která může způsobovat alergie nebo nesnášenlivost (kompletní seznam najdete v Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 v příloze II), a to i pokud je ve výrobku přítomna v pozměněné podobě;
4. množství určitých složek nebo skupin složek;
5. čisté množství potraviny;
6. datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti;
7. zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití;
8. jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku;
9. zemi původu nebo místo provenience v případech, které určuje článek 26 – tedy například, pokud by neuvedení místa nebo země původu mohlo spotřebitele uvést v omyl (chystáte se prodávat Španělskou šunku, ale ve skutečnosti ji vyrábíte v Třeboni); 
10. návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít;
11. u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;
12. výživové údaje.

Když se to na etiketu nevejde

Ačkoli zmiňujeme etikety, existují výjimky. Pokud se vše potřebné nejvede na etiketu, je možné informace připojit i jinak – třeba přivázat dodatečnou informační kartu nebo potisknout krabičku, ve které se výrobek nachází. Písmo však musí být viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, ideálně nesmazatelné. Informace nesmějí být zastřeny, skryty nebo přerušeny jiným textem a nesmí být od nich odváděna pozornost. Etiketa potravinového výrobku má dokonce povinnou minimální velikost písma. Malé písmeno “x” by mělo být vysoké nejméně 1,2 mm. U obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm čtverečních, pak stačí 0,9 mm.

Etiketa potravinového výrobku a další náležitosti

Stejně jako u obecné informační povinnosti, ani etiketa či obal potravinového výrobku nesmí žádnou svou částí uvést spotřebitele v omyl. Problematické to může být právě u obalu, který nesmí vyvolávat nesprávný dojem – například že se jedná o výrobek z jiné země nebo jiné značky. Zákaz uvedení spotřebitele v omyl se týká jak vzhledu celého balení, tak popisu a vyobrazení rozbaleného výrobku. Navíc je potřeba dávat si pozor na zdůrazňování přítomnosti nebo naopak nepřítomnosti určité složky nebo živiny, která je či není pro danou potravinu charakteristická. Například pokud byste prodávali “mléko s obsahem vápníku”, bude se jednat o uvádění v omyl. 

Kromě toho, že je vše potřeba sepsat čitelně, přesně, srozumitelně a u nás povinně česky, pozor na připisování vlastností, které umožňují zabránit určité lidské nemoci, případně ji zmírnit nebo vyléčit. Úprava zákona je v tomto velmi přísná a výjimku mají pouze minerální vody a potraviny, které jsou “určeny pro zvláštní výživu” a podléhají zvláštním předpisům. I když by takový popisek byl jistě skvělým marketingovým tahem, rozhodně to nedoporučujeme zkoušet.

Jste zodpovědní za etikety výrobků, které prodáváte?

Ano i ne. Pokud se jedná o potravinu, která se prodává pod vaším jménem nebo obchodním názvem, pak leží povinnost poskytnout na obalu či etiketě všechny potřebné informace na vašich bedrech. Pokud ale potraviny pouze nakupujete a prodáváte, odpovědnost leží na straně provozovatele potravinářského podniku se sídlem v EU, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh. Nezáleží na tom, zda se jedná o výrobce, balírnu, dovozce, distributora nebo obchodníka. 

Nestačily vám tyto informace nebo si potřebujete přečíst o všech výjimkách? Podrobnosti si můžete vyhledat ve zmiňovaném Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011.

Navigace pro příspěvek