Co může způsobit zavedení IDN?

Pod zkratkou IDN se skrývá název Internationalized Domain Names. Jak již název napovídá, jedná se o systém umožňující využití znakové sady národních jazyků ve jménech domén.  Přestože tato změna v ČR ještě neproběhla, již delší dobu fungují testovací projekty. V současné době se využívá znaková sada ASCII, takže nelze využívat například českou diakritiku. To by se zavedením IDN změnilo.

Záchrana jazyka?

Častým argumentem zastánců názvů domén v národních jazycích je udržení čistoty jazyka. Nicméně lze polemizovat, jestli jsou názvy domén to správné pole, kde by měli ochránci jazyka působit. Jazyk nikdy nebyl rigidní útvar, ale naopak vždy reagoval na technologický a sociální vývoj. Z tohoto pohledu je využívání ACSII kódování v názvu domén nejenže nepříliš podstatné pro uchování jazykových standardů, ale především z technického hlediska je mnohem pragmatičtější. IDN totiž pracuje opět pouze s ASCII, pouze převádí znaky neobsažené v ASCII do delších ASCII sekvencí.

Typosquatting

Typosquatting je jev, který využívá možnosti, že uživatel může špatně zadat adresu do browseru. Často se může stát, že prohodíme písmena v adrese, omylem zdvojíme některá písmena, nebo si spleteme koncovku a místo com zadáme třeba cz. Toho využívají různí podnikavci, kteří na stránkách s podobnou adresou, jako mají často navštěvované weby, nabízejí pornografii, hazardní hry a další „úžasnosti“. Takovým stránkám se alespoň minimálně poučený uživatel snaží obloukem vyhnout, protože jsou obvykle zdrojem spywaru, malwaru a dalších nebezpečných infekcí. Ale jak souvisí IDN s typosquattingem? Především se jednoduše zvýší počet možností nesprávného zadaní adresy. V rámci českého internetu budu moci zadat například pro živě.cz, jak žive.cz, tak i zivě.cz nebo jen zive.cz (což je dnešní adresa). Pokud však zabrousíme mimo vody českého internetu, do dalších jazykových sad, může vzniknout problém se zaměňováním vizuálně podobných znaků z různých jazyků. Pěkný příklad a další informace lze nalézt zde. Díky tomu by šlo poměrně jednoduše vytvořit podvrh známé a důvěryhodné adresy použítím podobného písmene ze znakové sady jiného jazyka. Další riziko plyne z toho, že přidáním diakritiky by se otevřel obrovský prostor pro působení spekulantů s doménovými jmény.

Rozložení internetu

Jeden z možná vyhrocenějších názorů na zavádění IDN se týká možného rozparcelování internetu podle jazykových oblastí. V současném stavu se díky kódování ASCII dostane uživatel s běžnou klávesnicí bez větších problémů například na japonské stránky. To, že mohou, ale i nemusí být pouze v japonštině je věc jiná. Pokud by tytéž stránky fungovaly s doménovým jménem v rámci IDN s japonskými znaky, přistupnost z jiných částí světa by se mohla značně zhoršit. Mnoho lidí by mohlo namítnout, kdo potřebuje chodit na japonské stránky, nicméně právě nerozparcelovanost a dostupnost „čehokoliv odkudkoliv“ je základem fungování long tailu v podnikání na internetu. Pokud by si někdo chtěl zařídit e-shop operující ve třech zemích, bylo by zcela nelogické využívat IDN adresu, která by v sobě obsahovala speciální znak používaný pouze v jedné ze zemí.  Zároveň další komplikace může lehce nastat, pokud se budete snažit dostat ze zahraničí na stránku například řeháček.cz a nebudete mít k dispozici odpovídající znakovou sadu.

Spíše proti

Z reakcích na blozích a především z průzkumu NIC.CZ vyplývá, že většina z jednotlivců i firem působících na internetu zaujímá negativní postoj k možnosti zavedení IDN v rámci domény úrovně CZ.

zdroje:
www.lupa.cz
www.nic.cz
http://blog.seo-profesional.cz

Navigace pro příspěvek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním zprávy souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů